Velké pušky pro obranu velkých demokracií II-Kalašnikov západu

Jak byl zaváděn nový 7.62 NATO náboj, byly pro něho vyvinuty pěchotní pušky. Ve třech článcích představím tři úspěšné typy. Tento díl je věnován FN FAL.            

FN FAL, Kalašnikov západu

První automatickou pušku pro 7,62 NATO začala produkovat Fabrique Nationale d'Armes de Guerre, sídlící v Belgii v Herstalu. Název znamená něco jako Národní továrna na válečné zbraně, ale přes slovíčko národní je to čistě komerční firma. Firma začala r. 1889 licenční výrobou pušek Mauser pro Belgickou vládu. Známá je také její těsná spolupráce s konstruktérem J.Browningem. Ten r.1926 ve svých 71 letech v Belgii v Liege zemřel při běžném pracovním dni na srdeční zástavu, zrovna měl rozpracovanou samonabíjecí pistoli pro FN, velmi stylový odchod slavného konstruktéra. Dnes firmu najdete pod označním FN Herstal, nebo jen FN, Herstal Group je veliký nadnárodní koncern, který vlastní takové značky jako Browning či Winchester.

Kořeny FN FAL leží v třicátých letech, tehdy začal vývoj samonabíjecí pušky. Po obsazení Belgie Němci r.1940 pracovníci i s podklady odešli do Británie, kde vývoj v omezené míře pokračoval, po druhé světové válce byla pak r 1949 zahájena výroba nové pušky SAFN. Zbraň v menších množstvích nakoupila řada zemí, především těch, které si neprošly válkou a pěchotní pušky jim chyběly(např Brazílie) Známá nasazení jsou Egyptem na středním východě, nebo Belgií v Koreji.

SAFN byla samonabíjecí puška svým řešením závěru podobná sovětské SVT 40, ale není mi jasné čím je přesně tato podobnost způsobená. Zásobovaná je ze schránky(jako třeba Simonovova karabina, nebo většina opakovaček) což je její hlavní slabina, zpomaluje to přebití. Není to kdovíjak dobrý model, ale je to základ pro vývoj FN FAL, jedné z nejúspěšnějších pušek všech dob.

V FN si byli velmi dobře vědomi obrovského úspěchu německé sturmgewehr 44. Začali tedy vyvíjet zbraň této koncepce, pro stejný náboj(8x33 Kurz). Kromě svého důmyslu vycházeli vývojáři ze dvou zdrojů. Jednak z pečlivého studia druhoválečných zbraní. A jednak ze své vlastní pušky SAFN počaté v třicátých letech a produkované po válce.

Poté, co bylo zřejmé, že se chystá nový společný náboj NATO, překonstruovali zbraň pro žhavého kandidáta, náboj středního výkonu .280 British. Jak ale víme, Britové se svým nábojem ostrouhali. Tak nakonec FN pušku musela překomorovat na 7,62 NATO, pokud ji chtěla dobře prodávat. Výsledkem jejich snažení byla po řadě prototypů "Fusil automatique leger" tj. lehká automatická puška neboli FN FAL. I v Herstalu platilo, že slovíčko lehká se vztahovalo k mohutné BAR(Browning automatic rifle) s váhou od šesti kilogramů výše. Kromě nutnosti změnit ráži během vývoje vše proběhlo hladce a r.1952(nebo 53?) byla zahájena sériová výroba.

Všechny západní pušky jsou stavěny a vyráběny pro zisk. Avšak podle mě, je to mezi puškami té doby na FN FAL vidět nejvíce. Možná je to i tím, že FN Herstal nemůže doufat ve velké zakázky ze strany své země a jejím cílem je primárně vývoz do širého světa. FN FAL stejně jako starší SAFN zachovává jistou podobnost mechaniky s SVT 40, ale jinak je to následník nejlepších tradic spolehlivých frontových zbraní s jednoduchou mechanikou a obsluhou, jako byla třeba stg.44 nebo BREN. Podobná filosofie konstrukce jakou vyznával třeba Kalašnikov nebo Simonov, jen s lepší úrovní zpracování.

Jednoduchá rozborka a údržba, rukojeť v těžišti pro přenášení zbraně, snížená osa hlavně a co nejpřímější pažba pro snížení zdvihu zbraně při střelbě, rozumná hmotnost pohyblivých dílů. Důraz na spolehlivost ve špatných podmínkách. Je vidět značná snaha o vysokou bojovou hodnotu a současnou vstřícnost vůči uživateli. Je vidět snaha udělat co nejlepší obchod.Celkově bývá zbraň hodnocena jako dobře vyvážená, při střelbě stabilní s přihlédnutím jejímu výkonu. FAL je ve své třídě spíše lehčí, přesnost je průměrná.

FN FAL má automatiku poháněnou odběrem plynů kanálem z hlavně na píst. Píst má krátký zákluz, tj. úderem uvede závěr do pohybu a závěr pak pokračuje vzad samostatně. Mechanismus je uzamčený kyvným závorníkem. Bicí ústrojí je kladívkové. Systém odběru plynů je uložen nad hlavní což snižuje osu hlavně a tím zdvih zbraně při střelbě.

FAL má páku závěru na levé straně, takže střelec mění zásobníky a natahuje závěr levačkou, zatímco pravou ruku drží pušku za pistolovou pažbičku, s možností okamžitého výstřelu a zbraň si ponechá zasazenou do ramene. Je to pohotovější. Na druhé straně pokud přebíjíte a natahujete v opačném gardu držíte pušku za předpažbí a tím je úchop jistější a pohodlnější.

Proto to dopadlo tak, že samopaly, kde se klade důraz na pohotovost se skoro vždycky přebíjí levou a drží pravou rukou s možností rychlejší střelby. U pušek je to různé, západní konstrukce tíhnou spíše k té pohotovější verzi s přebíjením levou.

FAL přišla ve správný čas, pušky nakonec používalo devadesát států, licenci na výrobu si koupilo patnáct včetně např Británie, Austrálie nebo Rakouska a zájem měli i Němci, ale tam jednámí ztroskotala. V USA neprorazila, protože prohrála armádní soutěž. Nějakou dobu ji používal i Izrael, ale ten od ní upustil a nahradil ji puškou Galill od IMI, postavené na systému Kalašnikov, který odolává prašnému prostředí přece jen lépe.

FN FAL ze starších sérií s dřevěnou pažbou a plechovým předpažbím, všiměte si níže uložené hlavně a mušky na nadpažbí, dalším důležitým znakem je ponosová rukojeť, kterou mají téměř všechny verze. Na pravé straně pouzdra závěru je výhozí okénko ale žádné ovládací prvky.

Na levé straně pouzdra závěru je většina ovládacích prvků: pojistka, přepínač automatické střelby, páka závěru, dobrým znakem k identifikaci je čep, hned za šachtou zásobníku, kolem kterého se puška zalomí při rozborce. Ponosová rukojeť je tady vyklopená.

A to stejné ještě jednou, všimněte si jak je pozdější produkce lépe zpracovaná(toto je verze bez ponosové rukojeti, jinak ji i nové FAL mají)

FAL se vyráběla v množství verzí, karabiny, zbraně palebné podpory a různě zpřesněné pušky. Jejich výčet je nad rámec textu. Tak jen pro zajímavost uvedu karabinu FAL PARA. Po zkrácení a vylehčení se podařilo snížit hmotnost na 3,77 kg bez zásobníku. Čímž se už blíží hmotnosti běžných útočných pušek (M 16 3,3kg, AKM 3,1kg, Sa 58 2,9kg). Vysoký výkon samozřejmě zůstává.

Pozdější série jsou zpracovány podobně jako tato PARA karabina s plasotvým předpažbím, s ventilačními otvory nahoře po stranách. Složená má 72,5 cm, což je vzhledem k jejímu výkonu docela málo, podobně jako u oplatek Tatranka i zde se nabízí slogan "Energie sbalená na cesty".

Výčet konflitků kterých se puška zúčastnila je předlouhý. Blízký a střední východ, Afrika,Falklandy, Vietnam, Kambodža, všude po sobě lidé stříleli touto puškou. Ani současný konflikt v Libii se bez ní neobešel.

Dnes už je tato legenda trochu na ústupu a mizí z výzbroje FN ji ale vyráběla více jak třicet let. Bohaté armády NATO ji tak od sedmdesátých let nahrazovaly lehčími a ovladatelnějšími útočnými puškami(Např UK,Rakousko). Jiné státy(Brazílie, Argentina) ji modernizují a případně vyrábí varianty pro 5,56 NATO, takže FAL bude s námi ještě velmi dlouho. FAL se vyrábí na několika místech dodnes pro vojenské i civilní použití.

Méně movité armády si ji ponechaly(africké státy, Indie). Především tam, kde vojáci až tak nemohou spoléhat na stálou dostupnost těžkých zbraní a kde není dost kulometů, tam roste význam pěchotní pušky. Pokud je bojištěm navíc ještě otevřená krajina, tak  FAL se svým dostřelem bude to pravé. Její jednoduchost ji jasně předurčuje pro bojiště se špatnou logistikou. I méně kvalifikovaní a pečliví vojáci se o ni dokáží postarat.

Fotografie z pěchotní příručky(překlad z angličtiny) kde v textu autor uvádí jednoduše "na délku pušky" jako by na světě existovala jediná puška: FAL.  V mezinárodním ústavu pro míry a váhy by se měli zamyslet nad definicí metru.

Britové používali FN FAL v samonabíjecí verzi jako L1A1. Poté co ji vyřadili z výzbroje se dostaly použité L1A1 ve velkém množství na civilní trh včetně ČR. Tato varianta FN FAL je u nás k mání v hojném počtu za dobré ceny, zkrátka Kalašnikov západu.

FN FAL Design:Dieudonné Saive, Ernest Vervier. Hmotnost 4,3kg (3,77-5,95 kg dle verze), kadence 650-700 ran/sec, účinný dostřel s otevřenými mířidly papírově 600m(je to docela optimistické), s optikou podle zbraně 600 nebo více(po dalším zkoumání a příspěvku z diskuze se myslím můžeme přiklonit k názoru, že dosáhne něco přes 700m, za další podněty díky)

Děkuji skalním fandům vojenských pušek za vytrvalost, M14 bude zítra-pondělí, tentokrát mám dvě zálohy a už se mi nestane jako posledně, že jsem to musel všechno psát znova.