Bojovník všedního dne: zrcadlo mysli

Vaše mysl zrcadlí tento svět a vás v něm. Je jen na vás, jestli ten odraz bude věrný jako na klidné hladině, rozbitý jako na vodě pod poryvy větru, anebo vyumělkovaně pokřivený, jako v díle skláře pro zrcadlové bludiště.

Článek je především teoretický, koncept. Je sice založen na mých zkušenostech a pozorováních, ale určitě ho nelze brát jako praktický návod, ani to není nějaká moje osobnostní charakteristika.

"Zrcadlo" je jen jedním z míst ve složitém světě vaší mysli. Jsou chvíle, kdy je čas podle realistického odrazu malovat impresionistické obrazy a hrát si s ním. Ale je třeba, aby v mysli existovalo to původní a co nejlepší zrcadlení okolního světa a vás v něm.

Má být váš zájem, aby vaše mysl zrcadlila co nejlépe. Tolik dbáme o čisté brýle, sklo auta, optiku kamery... chceme přece vědět, co se děje. Jak dojde na naše vnitřní zrcadlo, najednou to až tak samozřejmé není. V cestě stojí dvě věci. Vlivy zvnějška, které tříští pozornost, deformují váš pohled na svět. Může to být manipulace od cizí vůle nebo jen náhodné poryvy, které vám rozbijí náhled a vy nevidíte věci správně. A pak jsou to vlivy zevnitř, vaše ego svým chtěním systematicky mění obraz, aby se stal líbivějším.

Proti poryvům zvenčí je potřeba mít soustředěnou pozornost, silnou vůli, která tvoří opozici cizích manipulujících vůlí a přesný obraz o sobě samém, aby vám nebylo možno vnutit falešný obraz sebe sama.

Proti poryvům zevnitř je potřeba dosáhnout co největší vnitřní jednoty. Je potřeba, aby správné vidění sebe sama stálo vysoko ve vašem žebříčku hodnot, aby stálo nad vašimi nesplněnými přáními. To, že svůj odraz vidíte čistě, vám pak přinese radost jen tím, že ho vidíte správně, dokonce i když na tom čistém obraze uvidíte své kazy a svou temnou stranu. Budete tak žít s vědomím svých chyb. A znát své chyby je první předpoklad k jejich nápravě.

Podsouvat druhému jeho falešný obraz je tradiční zbraní v bojích všedního dne. Pořád vidíme, jak jeden druhému říká, že je takový či makový, a druhý je dotčený už tím, že si troufli dotknout se jeho pečlivě opatrovaného sebevědomí. A současně však přijme cizí pohled a začíná se snažit seč může o jeho vyvrácení..Ale podívejte se kolem sebe na ostatní lidi, co pro vás znamenají? Vaši blízcí jistě hodně, ale pak je tady spousta lidí, kteří jsou pro vás jen málo, jsou pro vás bezvýznamní. Teď to otočte, tak se jevíte vy sami řadě lidí. Někdy jste pro druhou stranu jen obtížná překážka v cestě. Teď se znovu zeptejte: "Jak si to vůbec mohl dovolit?" Odpověď bude: "Velmi snadno." A tak se vám nestane, že zatímco vy foukáte bolístku svému egu, oponent si jen hraje.

Rozhořčení, uraženost a jiné věci se odehrávají jen v mysli postiženého, v té mysli, která má zrcadlit svět, která se má napřít na řešení problému. Když to má dělat dobře, nemůže se zaměstnávat tím, že vyrábí rozhořčení, vztek, uraženost a jiné rušivé procesy.

Co vám vlastně mohou udělat, když se dokonale znáte a vidíte i své místo na světě? Ohromit vás tím, že se do vás navezou? Je to pro vás důkaz, že si vás neváží a nerespektují, informace o vyhlášení nepřátelství a pokyn k vlastní akci, nic víc. Přece dobře víte, že pro řadu lidí neznamenáte vůbec nic a oni pro vás, žijete s tím.

Mohou vás urazit tím, že vám říkají lži o vás samých? Vy přece víte, že to jsou lži, sklouznou po vašem egu, zatímco vy se soustředíte na problém.

Mohou vás ponížit tím, že vám řeknou ošklivé pravdy o vás samých? Vy znáte své poklesky a temné strany daleko lépe než nějaký trouba, co se snaží vám ublížit, přece s nimi žijete. Už jste si je řekli sami sobě, a i když tentokrát to zaznělo z jiných úst, je to pořád jen ta stejná informace. Je to sice bod pro druhou stranu ve střetu, ale vaše ego a vůle nezakolísají, nic to s vámi ve skutečnosti neudělá.

Tak se oprostíte od zbytečných afektů zatemňujících vaši mysl. Můžete se lépe soustředit na vlastní konflikt. Budete ho hrát jako partii nebo sportovní zápas. Jako tenisové utkání, ne jako středověkou bitvu. Do jisté míry s vášní a přirozenou bojovností, ale s vyrovnanou myslí. A vítězství a porážky v konfliktech všedního dne pro vás nebudou mít biblické rozměry. Nebudou zaháčkované ve vaší mysli celé dny. Budou zpracovány a uloženy do archivu vaší paměti, zbyde po nich poučení, ale nezůstane ani trvající hořkost ani falešné sebevědomí.