Když se dva nedomluví, je všechno marné. U rozvodu, který nebyl moc vstřícný jsem podle pravdy prohlásil, že manželka se o dceru stará skvěle. S kontaktem s dcerou jsem nikdy neměl problém a jezdil jsem s ní na dovolenou k moři i lyžovat do Dolomit.

Teď je nevlastní vnuk ve střídavé péči a je to úplně v pohodě. Je to všechno jen o té vzájemné domluvě.

Nemáte pravdu. U většiny rozvodů bývá jeden oběť a druhý agresor a většinou se nechce domluvit onen agresor. Oběť s tím nic neudělá.

Ach, kdy už tu skončí ta zločinná spolčení za účelem krádeže našich dětí?

"Některé právní školy islámských zemí vymezují dobu péče matky dovršením věku 7 až 9 let, přičemž tuto dobu mohou rodiče po dohodě prodloužit nebo ji může v odůvodněných případech soud na základě žádosti některého z rodičů zkrátit či prodloužit. Po skončení opatrovnictví připadá opatrovnictví dítě otci."

Zdroj: https://bit.ly/3gkIjr8

Karma.

Držím palce, abyste je mohl zase vidět a vychovávat.

Prožil jsem, mám prakticky identickou zkušenost. Vytrval jsem a vyhrál, syna jsem vychoval až do dospělosti. Moje rada zní.. "trpělivost a dobrý právník", trvá to léta, ale nakonec uspějete. Jen ten ztracený čas s dětmi nikdo nevrátí.

Prožil jsem to stejné se synem. Jednoho dne se s ním bejvalka odstěhovala přes noc z města kamsi a přerušila veškerý kontakt. Ačkoliv jsem s ním neměl omezený styk a do té doby mi ho půjčovala bez větších problémů, sociálka mi řekla, že když je to její rozhodnutí, všichni to musí respektovat a kontakt mi nesdělí. A víte jak jsem ho dohledal? Procházel jsem fotogalerie základních škol vytipovaného kraje, až jsem ho na jedné ze společných fotografií poznal! A dále prý neexistuje právo otce vidět svého syna, mi řekla místní kurátorka, leda přímým soudním příkazem. Protože otcové prý žádná taková práva nemají. I to se dá obejít. Musí se ovšem pohrozit právem syna vidět otce, protože děti práva, na rozdíl od otců, mají! Dost otřesné v demokratickém státě 21. století že?

Syna jsem pak po 5 letech dostal do péče na návrh matky, když si pořídila dalších několik dětí s dalšími milenci. Je zajímavé, že celý převod trval do měsíce. Prostě mi ho jednoho dne přivezla a soud to ve zrychleném řízením automaticky schválil bez jakéhokoliv prověřování a obštrukcí ze strany kurátorek. Protože to bylo na návrh matky, jak mi blahosklonně ty čarodějnice sdělily.

Pokud je pravda to co píšete, je to hodně trpké.Předpokládám, že máte svého advokáta.Tedy ať udělá vše co zákon v těchto věcech dovoluje.Případně oslovit jiného.Jako ve všech profesích jsou právníci dobří, nadprůměrní i mizerní.

Vítejte v klubu prozřevších občanů. Občanů země, kde neplatí žádné zákony ani morálka. Odborně se tomu říká, že soudy jsou nezávislé a nikdo do jejich nezávislosti nemůže zasahovat, protože by porušoval demokratické dělení moci a občane - trhni si! Držím Vám palce a přeji mnoho sil a trpělivosti. Nikdy se nevzdávejte. Budete-li hledat inspiraci či jiné zkušenosti, navštivte stránky otcovských organizací.

Velmi s Vámi souhlasím.

Pane Jiří, jste dobrý táta a navíc silný muž. Držím palce vašim synům ať jsou z nich stejně dobří chlapi. Určitě budete mít šanci je mnohému ještě naučit.