Jsem obyčejným mužem naší země, nejsem vědcem a nejsem politikem s přístupem k utajovaným zprávám. Mé postřehy vychází jen z takzvaného obyčejného selského rozumu - a přináší mi klid.
Miluj svůj život a život bude milovat tebe. Vidím to denně kolem sebe, a tak si říkám, že je na čase začít koronavirus milovat. Dělá pro nás to, na co má koule jen málokdo. Je lepší než Trump, Gréta, Vojtěch i Babiš.
V podstatě mě ani zjevení a pojmenování nového viru nijak nezajímá. Stejně jako by mě asi nijak zvlášť nezajímalo objevení nové houby či řasy. Proč také, mě ani nikoho z mých početných známých, nezasáhnul. Je však fascinující, jak tento malinkatý “agent”, lavírující na pomezí živých a neživých struktur, změnil naše školství, zdravotnictví atd., atd. Jak tento “agent”(přeloženo: činidlo) změnil můj život a zasáhl sekundárně každého v naší zemi.
Jsem učitelem, a o potřebě proměny školství jsem dávno pevně přesvědčen. Oči mi v tomto ohledu otevřeli ještě za komančů Pink Floydi se svou kultovní písní, že školství dělá jen další cihlu do zdi divného světa. O nutnosti změn ve školství mluví každý, ale znám jen málo lidí, kteří se toho nebojí. Bohužel znám je jen na úrovní učitelů či několika málo upřímných ředitelů, a jejich život nebývá lehký. Koronavirus české školství konečně přivádí k reformám. Tlačí učitele a organizátory výchovy a vzdělání k novým podstatným otázkám o smyslu vzdělání a jeho proměně. S koronavirem jsem se zatím nesetkal, ale důsledky proměny škol vidím velmi zřetelně. Vysoké školy se rozhodla “vláda” zavřít jen za nacizmu a za koronaviru. Není možné srovnávat počty obětí, ale je možné srovnávat sílu obav, které k takovému radikálnímu rozhodnutí vedou.
Na mnoha webových stránkách visí cedule, jak přibývá případů úmrtí se spolupodílem koronaviru. K dnešnímu dni je počet obětí koronaviru v ČR 499 (jsme hodně za polovinou roku). Dle ČSÚ minulý rok spáchalo 1352 osob sebevraždu. V roce 1970 podlehlo svému trápení dokonce 2824 osob. Domnívám se, že kdo se rozhodne spáchat sebevraždu žije život, neporovnatelně náročnější, než život s onemocněním Covid 19. Takový člověk totiž sám a dobrovolně hledá ve smrti východisko ze své bolesti. Nezaznamenal jsem žádné cedule, které by stoupající jev sebevražd monitorovaly, nebo dokonce zastavovaly výuku na VŠ (sebevrazi bývají spíše vzdělaní), či zvyšovaly státní dluh, aby těmto lidem nabídli nějakou formu pomoci.
Kdo umírá na koronavirus? Zejména velmi staří a jinak velmi nemocní lidé, často závislí na jiné formě trvalé léčby. Kdo páchá sebevraždy? Převažují zdraví, potencionálně přínosní lidé v produktivním věku. Často i velmi mladí lidé. Rizikoví jsou mladí lidé, pak úbytek, a následně pozvolný nárůst od období krize středního věku. Domnívám se, že s vynaložením zhruba 500 miliard korun, tak jako v případě “boji” proti koronaviru, by v případě prevence sebevražd šlo o účinnou formu terapie. Nabídnout člověku hledajícímu útěchu ve smrti 400 miliónů, by jistě rapidně snížilo počet sebevražd. Neviděl jsem umírající na onemocnění covid 19, bohužel lidi, kteří byli zoufalstvím bez sebe a skončili tento život, znám.
Takto můžeme uvažovat i dále. Statistika Národního onkologického programu tvrdí, že s rakovinou se během života setká každý třetí člověk. Na nemoci srdce v roce 2018 zemřelo 36452 lidí. Každý na něco umřeme. Fajn je, když to může být ve stáří a pokud možno v přítomnosti svých blízkých. Nepřijde mi rozumné investovat do prodlužování "života" nemocných starých - a tím zadlužovat mladé - kteří se třeba jen děsí takového stavu stáří, ve kterém vláda snad umírání považuje za selhání.
Coronavirus nám kromě školství a zdravotnictví také změnil trendy v dopravě. Rovněž dokázal, že lze zastavit znečišťování planety. Některé lidi vrátil ke klidu domova, jiné ještě více rozkmital.
Otázkou selského rozumu může být, zda to opravdu dělá on, nebo jsou to "jen" naše reakce na jeho “objevení”. Myslím si, že kdybychom přidali další úděsné statistiky o nárustu sebevražd, nebo o nárustu rakoviny, nebo o pokračování znečišťování planety, zůstaneme k těmto zprávám neteční - nepodnikneme vůbec nic. Na takové děsivé zprávy jsme si již zvykly. Není to nic nového pod Sluncem. Koronavirus je nový. Koronavirus je pojmenován po jeho slunečním tvaru. Napadá mě, že možná je větším darem, než si umíme představit. Možná rozbíji vše staré, abychom mohli žít spravedlivěji a klidněji. Možná je znamením nové doby, stejně jako když faraón Achnaton se proti všem zvykům začal klanět Jednomu (Slunci). Možná reakce strachu Babišovců, Vojtěchovců, Trumpovců a jiných veledůležitých osob na tento malý, zdánlivě nevýznamný “agent”, dopomůže nám prostým lidem k potřebným změnám.
Mám totiž dojem, že stejně jako Babiš a jemu podobní, bezostyšně kašlou na naše skutečné potřeby spravedlnosti a větší životní pohody, tak tento malý agent (činidlo) dělá svoji práci velmi dobře. Můj selský rozum mi říká, že se ho nemusím bát o nic víc než aut, letadel, depresí, rakovin - že obavu mohu mít spíše z kroků těch, kteří v panice před ním, berou ostatním lidem práci, duševní zdraví a všem bez rozdílu berou zbytky osobní svobody.
