Plíživý návrat totality

Ve všech diskusích na téma komunisté versus antikomunismus se najde dost lidí, kteří jsou přesvědčeni, že žádná komunistická hrozba už neexistuje, že návratu totality se nemusíme bát. Jenže paní Anna Šabatová dnes – určitě nechtěně – ukázala, že to není pravda.

V rozhovoru o výroční zprávě Českého helsinského výboru na téma lidských práv (na iDnes) mimo spousty nepravd a naivních názorů řekla i jednu zásadní myšlenku: Názory zveřejňované v médiích by se měly cenzurovat. Tedy ona to řekla poněkud skrytě – regulovat. Ovšem myšlenka i výsledek je stejný: Pokud někdo napíše pravdu, která se jí nelíbí, měl by to cenzor smazat.

Snad žádný článek na iDnes neměl v tak krátké době tolik negativních reakcí – a to bylo ještě nedělní dopoledne! Většina lidí polemizuje ohledně Romů, jejich chování a jejich protežování státem. Ovšem nejnebezpečnější není ona romská problematika, ale myšlenka, že cenzura je nejen přípustná, ale i prospěšná, nutná a správná. Tedy to, že svobodný názor člověka by měl podléhat  regulaci nějaké „osvícené“ skupiny lidí, která by určovala, co je správné a co ne. Co člověk může říct (napsat) a co nesmí. A logickým krokem je pak určování, co si člověk smí myslet a co ne – a k tomu by podle paní Šabatové měla sloužit (skutečně sloužit – svým pánům, kteří řeknou, co se smí a co ne) škola, která by už od malinka indoktrinovala dětské myšlení tím správným směrem.

Na jednu stranu se názorům paní Šabatové není co divit – vyrůstala v rodině vysoce postaveného komunistického funkcionáře, stoupence stalinistického křídla KSČ, který po roce 1948 rozhodoval o tom, jaký vysokoškolský student má ty správné myšlenky – a jaký má být ze školy vyhozen. A malá Anička byla jistě vychovávána v rámci onech „správných“ myšlenek. V r. 1968 sice pan Šabata vsadil na tu „špatnou“ část komunistů, která nakonec prohrála – takže se z něj i z jeho dcery stali disidenti – ovšem stále s marxistickým způsobem myšlení. A to pak nadále rozvíjel manžel Anny Šabatové Petr Uhl, který nebyl členem KSČ, ale hlásil se k myšlenkám stojícím ještě víc vlevo od této strany – k revolučnímu marxismu.

Ovšem právě takoví lidé, kteří se domnívají, že oni nejlíp vědí, co je správné – a ostatním to musí vnutit i proti jejich vůli - jsou největším nebezpečím skutečné svobody. Pod rouškou lidských práv začnou zdůvodňovat, proč je nutná ta či ona regulace, proč se nesmí říkat pravda, na první pohled velice pěknými slovy nám zdůvodní, proč se o čtverci musí říkat, že to vlastně kruh. V dalším kroku pak bude každý, kdo čtverec pojmenuje čtvercem, po zásluze (v rámci nových, lidskoprávních zákonů) potrestán.

Jakmile se totiž zavede cenzura ohledně jednoho tématu (Romové), je už jen otázkou času, kdy se začne rozšiřovat i na vše ostatní. Říká se tomu salámová metoda nebo syndrom uvařené žáby (pokud hodíte žábu do hrnce vařící vody – vyskočí. Pokud ji dáte do vody studené a začnete ji pomalu ohřívat – zůstane a uvaří se). A po cenzuře pak přijdou na řadu další „správná“ opatření, omezující svobodu a údajně zaručující tisíce sporných tzv. lidských práv. Lidem se to samozřejmě nebude líbit – a tak nastoupí sankce, tresty... No a máme tu totalitu založenou na komunistickém vnímání světa jak vymalovanou.

Takže prosím pozor na podobné myšlenky, ať už jsou vyslovovány přímo členy KSČM či „jen“ lidmi s komunistickým (marxistickým) myšlením. Za nějakou dobu bychom totiž mohli skončit „uvaření“ v nové levicové totalitě – stejně jako ta žába.