Odpad - co by s ním mohlo zatočit?

Smetiště, jak nevábné místo, ale třeba jednoho dne zmizí - všechen odpad bude znovu nějakým způsobem využit anebo, včetně toxického, zlikvidován, zcela a bez jedovatých zplodin.  

V souvislosti s člověkem a jeho civilizací se neustále řeší několik zásadních otázek - jedná se o to zajistit neustálý a dostatečný přísun energie, potravy, vody… dále jak zvládnout epidemie a pandemie… a velkým problémem je i odpad a jeho likvidace.

Pokud se jedná o biologický odpad, elegantní řešení způsobu jeho likvidace se již rýsují - jedná se například o již známý způsob, kde jsou pomocníci žížaly - pokud se jim organický odpad nadrtí, ony ho pozřou, on projde jejich orgány - vznikne tak kvalitní humus využitelný jako hnojivo.

Další, kdo pomůže s likvidací bio odpadu, je zvířátko Ailuropoda melanoleuca neboli po staročesku medvěd bambusový - čili panda velká.

A jak pomůže černobílý méďa? Trusem.

Zdá se vám odpověď divná? Ne, není, když si strohou informaci doplníme o fakt, že do "bitvy" s odpadky půjdou pouze bakterie v něm obsažené.

Skupina mikrobiologů pod vedením profesora Fumiaki Taguti z university Kitasato objevila v pandím trusu 240 druhů bakterií. Profesor si pandu nevybral náhodou – říkal si, co ji umožňuje s jejím nevegetariánským trávicím ústrojím jíst jen bambusové výhonky?

Ano, jsou to bakterie žijící v tlustém střevě pandy, které ji pomáhají rozložit bambusovou stravu, která u ní, jak víme, převládá. Bez těchto malých dobrodinců by panda nemohla žít, protože její trávicí ústrojí je téměř stejné s masožravci, takže vegetariánská strava by jí dělala velké problémy.

Podle bakteriálních schopností štěpit tuky, cukry a bílkoviny, byly pandiny bakterie dále rozděleny do 40 kategorií. Možná se smějete a v mysli si zauvažujete poněkud neuctivě o trusových vědcích a jejich starostech s tříděním bakterií. Jenže jejich práce měla skutečně smysl, mezi všemi těmito bakteriemi vyčlenili pět druhů, které žijí ještě při 70 ° Celsia a hlavně - které jsou schopné zbavit svět problémů s odpadky. Jejich účinnost ve zpracování organického odpadu je podivuhodná, nevyrovná se jim žádné chemické rozpouštědlo. Vědci přimíchali tyto bakterie do rozpouštědla a to vlili na rostlinné zbytky z výroby jídel. Tohoto odpadového materiálu bylo cca v rozmezí 70kg až 100kg, do sedmnácti týdnů z této masy odpadu zbyly tři kila, ostatek byl rozrušen na oxid uhličitý.

Malá perlička: Je zajímavé, že tyto bakterie jsou svými vlastnostmi podobné těm, co jsou obsaženy v japonském potravinářském výrobku natto, který se zpracovává fermentací z vařených sójových bobů. Fermentační proces rozkládá složité sójoví bílkoviny, proto je natto mnohem snadněji stravitelné než samotné boby. Jeho povrch nevypadá vábně, je slizký a viskózní se sýrovitou strukturou. V asijských zemích se natto přidává k rýži, do miso polévek a používá se zeleninovými pokrmy. Zde obsažené bakterie jsou také schopné zpracovat těžce stravitelné komponenty, jako jsou například pšeničné otruby, které jinak jdou na další zpracování anebo slouží jako krmivo pro zvířata. Co pandě zařídila příroda, člověk si dodává rozumem – natto podle všeho má nejen úkol zasytit, ale pomoci trávicímu ústrojí člověka se zpracováním těžce stravitelné potravy.