Všude chleba o dvou kůrkách

aneb exodus českých lékařů za lepšími a zářnějšími zítřky...pardon, za lepšími platy.

Docela mě pobavila zprávička Českého rozhlasu - dnes začal v Praze nábor...nábor?...lékařů pro hromadné výpovědi v rámci výzvy Děkujeme, odcházíme. No dobře, lékařský odborový klub pořádá nábor. Nábor na exodus. No...proč ne. Lékaři chtějí víc peněz. Každý chce víc peněz, já, vy, metaři, uklízečky, piloti i jaderní fyzici. Prostě všichni. A každý se může sebrat a odejít někam jinam za lepším, to je jeden z mála výdobytků sametové revoluce a rovněž jedno z mála pozitiv Evropské unie, tedy alespoň pro mě...nikomu svůj názor nevnucuji. Lékařům ani nevyčítám, tak jako mnozí jiní, že "studovali za naše penize". Každý jsme studoval za "naše peníze", dokonce jsme se za "naše peníze" učili i číst a psát. Nic není zadarmo a někdo to přece zaplatit musel...i ten nezaměstnaný či nezaměstnatelný Franta chodil do školy za naše peníze a nikdo mu teď nevyčítá, že na tu školu kašlal. Lékaři chtějí víc peněz. Jasně, chápu. Zachraňují nám, nelékařům, zdraví i životy, a co je cennější statek nad zdraví a život...Jenže víc peněz u nás prostě nedostanou. Peníze u nás...a vlastně nejen u nás...jsou poslední dobou sakra nedostatkové zboží. A tak se lékaři seberou a půjdou jinam. I tohle chápu. Půjdou tam, kde je těch peněz přece jenom víc a platy, nejen lékařů, nesrovnatelně vyšší než u nás. Jenom mě tak napadá, jestli si lékaři uvědomují, že těch peněz jinde nejen víc dostanou, ale také víc utratějí. Pořád ještě existuje v podstatě přímá úměra mezi příjmy obyvatel a cenami zboží...také jsem žasla, když dcera odešla kdysi ještě před krizí za prací do Irska, kde byla minimální mzda tuším osm euro na hodinu. Tenkrát bylo euro kolem třiceti našich korun, takže si dcerunka vydělala dvojnásobek toho, co já v Česku. Ovšem za podnájem dala také dvojnásobek toho, co by zaplatila v Česku...a když jsem za ní přijela na její narozeniny a chtěla jí udělat její milované kuřecí plátky s broskví, vyplázla jsem za dva nic moc kuřecí prsní plátky v Tescu sedm euro...to bylo tenkrát asi tak dvě stě deset korun. Milí lékaři, poděkujte a odejděte. Tady vás platí málo, jinde budou platit víc. Ale i náklady na živobytí budou úměrné vyššímu výdělku. Jo, ne nadarmo se říká - všude chleba o dvou kůrkách. A jen tak mimochodem...jestlipak se poděkovali a odcházejí i lékaři z vedení lékařského odborového klubu - ti, kteří teď organizují ten úžasný nábor? Docela by mě zajímalo, jestli jdou svým ovečkám příkladem vstříc...a nebo ne?