Vážení páni politici,

     jděte do .....Prčic, a to všichni, napříč politickým spektrem. A těmi Prčicemi rozhodně nemyslím slavný dálkový pochod...

     Dnešní Otázky Václava Moravce jsem vydržela jenom chvíli. Stačil mi už  pohled na pana spravedlivě rozhořčeného elitního horolezce Béma, na svatého Cyrila, kterému nebylo žinantní soudit se o barák s charitou a odvolávat se na jakousi pochybnou spravedlnost...možná Boží, a nebo miliónového Dolejše, u kterého bych po ostudě s miliónovým úplatkem rozhodně nečekala, že místo toho, aby zalezl do nejhlubší zemljanky, stane se lídrem volební kandidátky KSČM v pražském volebním obvodu.

     Volby, možná všechny letošní, vyhraje princ Jiří na bílém koni. No...toho koně beru zpátky, on by ho asi neunesl ani tažňák...ale k výhře ve volbách koně netřeba, stačí pár slibů všeho a všem. A mizerná konkurence.

     Ono ostatně...jakápak konkurence. Všechno je to ze stejného pytle. Páni poslanci všech stran se už dávno spojili a hlasují ne podle prospěchu státu a jeho občanů, ale podle prospěchu svých stranických lídrů a peněženky. Nebo spíš, v dnešní době, bankovního konta. Na lidi kašlou, všichni, zajímá je jenom jejich lidmi dobře dotované místečko, které nese peníze a moc. A nově vznikající strany? Buď tam nalezly staré profláknuté tváře a tvrdí nám, že pod jejich vedením bude najednou, jako zázrakem, všechno jinak, lépe a radostněji, a nebo jsou tam lidé neznámí, pravda, listy čisté a nepopsané, ale také nezkušené, a hlavně...ještě nemají nahrabáno. Nevěřím tomu, že to byť jediný člověk z jediné nově vzniklé pidistrany myslí s občany dobře. Upřímně možná, podle vzoru Standy mašinfíry.

     Co také čekat v době, kdy se naprosto zjevní a usvědčení úplatkáři veřejně a bez ostychu prohánějí naší politickou scénou, kdy se naprosto zjevné tunely, či, ať neobviňuji bez důkazu, naprosto zjevné mnohamiliónové "chyby" vykládají jako úžasný podnikatelský záměr, který se jenom trošičku, maličko prodražil, kdy se vrcholní politici soudí s potřebnými, kdy mají plnou hubu slibů a sami nemohou věřit tomu, že je kdy bez újmy na státu a jeho občanech splní.

      Co čekat...a koho volit...a emigrovat není kam. Amerika se řítí do socialistické pasti, Evropa se stala vazalem úředníků Evropské unie a zbytek dostupného světa se pomalu, ale jistě, obrací k Alláhovi. Leda tak Austrálie...ale kdo ví, jak to vypadá tam.

      Ani to zvonění klíči nám už nepomůže....už jsme jednou zvonili, a podívejte, jak to dopadlo.