Mám teorii, a nemyslím, že je daleko od pravdy, že všude na světě jsou lidé v podstatě stejní. Pokud něco nemusejí, tak to nedělají. Jak u nás, tak v Americe, Anglii, Itálii...atd. Donutit lidi dělat něco, co se se jim nelíbí, co je zdržuje a obtěžuje, lze dvěma způsoby. Výchovou a sankcemi. Výchova je sice účinná, leč dlouhodobá a náročná. Sankce, nebo i jejich možnost, jsou v některých případech výchovné též a jejich efekt je okamžitý.
Včera jsem měla puštěnou televizi, někdy odpoledne...uklízela jsem přitom a televize hrála jako kulisa. Až mě zaujal jakýsi pořad, kde autoři upozorňovali na nepořádek ve městech a kritizovali čistotu ulic, specielně pokud se týče psích výkalů. Předesílám, že sdílím domácnost se třemi psy, pravda, na venkově, ale se psem ve městě jsem si taky užila své-)))
Pes nemá rozum, vykajdí se, kde se mu zrovna chce, rozum by měl mít jeho majitel a po svém psovi ten "voňavý" dáreček bezodkladně uklidit. Ale...komu by se chtělo, dobrovolně se ohýbat, brát tu nadílku sice do pytlíku, leč přece jenom do ruky a nést ji kdovíkam ulicí do koše. Ono je přece pohodlnější dělat, jako že ten pes, co ho držím na vodítku, není vůbec, ale vůbec můj-)))A že do toho někdo může šlápnout? No a co...má dávat pozor. A právě tady má nastoupit výchova. Výchova společnosti, neboť i pejskař může šlápnout do psího ....no víte čeho...a rozhodně si neřekne, jeee, chudinka pes, asi se mu moc chtělo....A kde selhává výchova domluvou, nastupuje možnost sankce.
A tady mi osvětlil celou situaci onen zmíněný pořad v televizi. Redaktorka, po procházce zřejmě pražskými pokálenými ulicemi nakráčela na městský úřad. Tam jí bylo sděleno, že dělají, co mohou, ulice čistí, leč nemohou je čistit čtyřiadvacet hodin denně. A odkázali paní redaktorku na městskou policii, která má pravomoc tento nepořádek řešit. I odebrala se paní redaktorka na příslušnou úřadovnu městské policie, kde jí mluvčí ujistil, že samozřejmě mají pravomoc pokutovat provinilce, který po svém psím miláčkovi hovínko neuklidí, jenže je tu jeden problém, když se někde na exponovaných místech jako jsou parky, případně dětská hřiště, objeví hlídka městské policie, tak ti pejskaři po svých psech okamžitě uklízejí a pokutovat není koho!
A to mě dostalo. A pochopila jsem, proč máme městské ulice plné psích hovínek. Policie dala najevo ústy svého mluvčího, že její úloha není z jejího pohledu preventivní, ale hlavně a jedině restriktivní. Proč by se tedy policisté, ti městští, vydávali hlídkovat do parků a hlídali chování pejskařů? Když je přece pejskaři uvidí, začnou uklízet a nebude tedy koho pokutovat. Jojo, policii, té městské, ještě totiž nedošlo, že účelem "tažení proti psím výkalům" není vybrat co nejvíc peněz na pokutách, ale to, aby se lidé naučili po svých psech uklízet, byť ze začátku kvůli strachu z finančního postihu.
A tak, na rozdíl od New Yorku, Londýna, Dublinu, Pasova a jiných evropských a zaoceánských měst, máme ulice plné psích ...no...exkrementů, a lidé dělají a budou dělat, že s tím psem, co je s nimi spojen nejen vodítkem, ale i láskou, a uleví si přímo uprostřed chodníku, nemají v ten moment vůbec nic společného. Proč by ne...přece...staré české přísloví říká - kde není žalobce, není soudce. A dokud bude policie trvat na tom, že úspěšnost její práce se měří hodnotou vybraných pokut a ne počtem k pořádku vychovaných lidí, lépe nebude. Protože....lidé jsou všude na světě stejní, jenom výchova, ta je rozdílná.
