Pitomých čtyřicet korun

Kdysi dávno, drahně let tomu, nám všem zaměstnancům zřídila firma účty u České spořitelny a začala nám na ně převádět výplaty.

Byli jsme a jsme dosud světoví. Zrušila se paní pokladní, zrušily se fronty u její kanceláře, zrušilo se převážení hotovosti z banky do firmy, firma ušetřila zřejmě nemalou částku peněz a všichni jsme byli, tak jako v bezpočtu jiných firem, taková jedna šťastná světová rodinka. Ano, výplatu nám sice pokrátila už v počátcích sama Česká spořitelna svými poplatky - namátkou: za vedení účtu, za příchozí a odchozí platbu, za odeslání výpisu...ale nekup to, když jsme světoví, že... Vlastně by to zase až tak moc nevadilo, šetří to čas a starosti. Složenky se mi platí automaticky dle data splatnosti, k účtu mám "bankomatí" kartu, kterou můžu platit takřka kdekoliv. Ale to "takřka" je právě kamenem úrazu. Přestože nevím o žádné statistice na toto téma, vsadila bych svoje zánovní podzimní boty na to, že účet u České spořitelny má dost podstatné procento pracující populace. Nehledě na ony zázračné S-karty úžasného a v jistých kruzích určitě dojemně oplakávaného ministra Drábka, který, byť už de facto bez zaměstnání, nouzí jistě trpět nebude. Ovšem občas se stane, že člověku karta nestačí a je nutná hotovost. Tak jako se to stalo mně, dneska ráno, když jsem brala benzín u místní benzinky. Takové to zařízení Vložte kartu nefungovalo a já byla nucena na čestné slovo klusat pár desítek metrů od benzinky k místní poště, kde je umístěn místní bankomat - jediný v naší malebné vísce. Ovšem ouha...nepatří České spořitelně. Jo, penízky mi vydá, o tom žádná...ale za výběr z cizího bankomatu mi spořitelna...nebo ta banka, nevím, naúčtuje hezkých českých čtyřicet korun. Namísto tuším šesti. Jasně, zákazníku, drž se svého kopyta, tedy své banky, a nebudeš muset platit, že. Ale kde to kopyto vzít, když to nejbližší příslušné kopyto je ve dvacet kilometrů vzdáleném okresním městečku. Tam bych klusala místo čtyřech minut poctivé čtyři hodiny, za vlak bych zaplatila přes dvacet korun, za projetý benzín možná asi tak také tolik...nehledě k času, který bych strávila cestováním jenom proto, že potřebuji zaplatit v hotovosti pět set. Přesně takhle to funguje třeba na pražském Hlavním nádraží. Bankomatů je tam spousta, pár dokonce patří bankám, o kterých jsem snad v životě ani neslyšela...ale bankomat České spořitelny jsem tam zatím neobjevila. Býval tam, býval...ale buď už není a nebo je dobře utajen. Možná se České spořitelně nevyplatí dávat bankomat do každé, s odpuštěním, díry. Možná jí zákazníci houfně odcházejí někam "na lepší", možná už má každá babka nejen v naší malebné vísce, ale houfně celorepublikově, internetový účet. Možná...Možná krok pana odcházejícího /už dlouho/ ministra Drábka - zřízení S-karet přes Českou, pravda, už dávno česká není, ale je to takové domácké, že, má za úkol zvýšit upadající příliv klientů...kdo ví. Ale logiku v tom, jako zatímní klient České spořitelny, nevidím. Teda nějakou bych vlastně viděla, ale to už hraničí s takovou malou českou bankovní konspirační teorií. Česká spořitelna bude spořit bankomaty a přenechá, samozřejmě ne zadarmo, prostor konkurenci. O výdělek se svorně podělíme a budeme jedna taková šťastná světová rodinka. A to hloupé stádo ať platí, zatím má přece z čeho.