Tak už vám načínám čtvrtý měsíc své nezaměstnanosti. No...ne že bych si stěžovala, práce mám coby žena v domácnosti fůru, od každodenního kydání devíti stájí po předvánoční šůrování baráku a pečení cukroví...ale pravda, za to mě nikdo nezaplatí.
Pravdou také je, že peníze zatím nejsou problém, zrušila jsem úspěšně své důchodové spoření, za což vzdávám tisíceré díky státu a v neposlední řadě naší milované České národní bance - při představě, že si z podpory spořím na důchod a za pár let si za těžce naspořené peníze koupím tak akorát bochník chleba mě vyburcovala k razantní akci. A tak jsem vedena na úřadu práce, pobírám podporu a - kamenujte mě jak chcete - do práce se příliš nehrnu. Ono také, vážení a milí, není ani moc kam. V naší malebné vísce se o pracovní příležitost zavadí leda tak přes sezónu...a to musíte mít sakra dobré kamarády, a naše okresní městečko též lukrativními pracovními příležitostmi pro postarší dámu nepřekypuje. No a můj naivní sen o uklízečce, prodavačce či vrátné? Ano...to možná okamžitě - nabídka je široká a rozvětvená. Třeba pokladní v nejmenovaném řetězci - zrovna tam shánějí lidi. Hlavní pracovní poměr za obolus jen o málo větší než je minimální mzda, mundúr zdarma...a přetrpíte tam vánoce, ještě tak leden, to jsou inventury - a za tři měsíce ve zkušební době bye bye butterfly...a jste zase na pracáku, v mém případě s nepoměrně nižší podporou než mám teď. Loni to zažila kamarádka a sdělená zkušenost také zkušenost. Brala bych třeba i pošťačku. Počasí mi nevadí, na kole jezdím ráda...dokonce u nás mají holky z pošty "služební vozidla" - motorová kola. Nojo...jenže mimo těch kol mají také plat - maximálně devět a půl tisíce. A to rozvážejí - na kole - kromě dopisů a reklamních letáků i balíky a důchody. Zodpovědnost jak hrom, peníze za to jak nic. Dobrá, řekla jsem si, nelíbí-li se ti trvalý pracovní poměr, zkus, holka, brigádu. U nás na poště totiž visela cedulka s nabídkou brigády na roznášku novin. Měsíčně sice jenom dva tisíce, ale zase bych si zachovala takové ty úžasné pracovní návyky a připadala bych si užitečná. I ptala jsem se na pracáku, co a jak. A dozvěděla jsem se. Brigádu ano, samozřejmě, ale nesmím si vydělat víc jak 4 250 korun českých. Protože do výše této sumy za mě stát bude platit zdravotní daň - pardon, pojištění. Samozřejmě že mi po dobu této brigády bude podpora pozastavena, takže můj měsíční příjem bude činit polovinu minimální mzdy, ani o korunu víc. Ovšem pakliže si vydělám byť jen o korunu víc než těch slavných 4 250,--, budu si muset zdravotní platit sama - pakatel, tak nějak kolem jedenácti set, a teprve ten zbytek bude jen a jen můj, hurá!! Protože podpora, pochopitelně, pozastavena. Takže - při příjmu dva tisíce korun českých bych si sice nemusela platit zdravotní...ale od pracáku bych nedostala už ani korunu. Vzhledem k tomu, že jenom měsíční inkaso činí v mé domácnosti dva a půl tisíce, je volba jasná. Roznášet noviny v naší malebné vísce bude muset někdo jiný. Vážený státe a i vy, daňoví poplatníci, trhněte si nohou, nadále setrvávám na podpoře. Jo, jasně, nezaměstnanost nejsou lázně, podpora je jen na zachování života a člověk se musí snažit si najít práci...ale bohužel, motivace chybí. Podporu mám pořád vyšší než minimální plat, tak promiňte, ale byla bych blbá, kdybych si pohoršila, ne? Ne, vůbec nehoruji pro to, aby podpory v nezaměstnanosti byly vysoké. Ale proboha, co motivuje člověka na podpoře, aby šel dělat, když si finančně pohorší? A je také trochu rozdíl, hledá-li práci pětadvacetiletý ajťák a šestapadesátiletá baba, co celý život dělala jednu, úzce specifickou profesi. O mne se nikde neporvou, to spíš o toho ajťáka, takže musím ustoupit ze svých ambicí. I když jsem se "dobře učila", domluvím se třemi jazyky...prostě věk je cejch, kterého se člověk nezbaví. Takže moje šance je hledat zaměstnání mezi těmi "podřadnějšími" profesemi. Ale i ti, kdo tyto profese vykonávají, musejí z něčeho žít. Musejí platit složenky, jíst, mít teplo...a to všechno v dnešní době není laciná záležitost. Takže člověk kouká, kde má větší příjem. Je-li to příjem od státu, není co řešit. Ano. Hledám zaměstnání. Ale chci se také uživit, víte....
