Ostrov Tega neexistuje. Tedy, existuje, ale pouze ve fantazii spisovatele fantasy Davida Eddingse v knížce "Zářící". Korupce je naopak všudypřítomná a je zřejmě stará jak lidstvo samo. Možná už některý pračlověk kdysi v době ledové nabídl svému náčelníkovi obzvlášť krásný pazourek za možnost uříznout si z mamuta ten lepší a propečenější kus.
Ostrov Tega ve zmíněné fantasy knížce byl republikou. Vládní úředníci byli voleni na pět let, a při nástupu do funkce byl veškerý jejich majetek prodán, peníze vloženy do státní pokladny a pak už záleželo jen na úředníkovi samém, bude-li stát prosperovat či nikoliv. Měl-li stát zisk, měl zisk i úředník, prodělával-li stát, prodělal i úředník. Zisk nemohl být uměle navýšen zvýšením daní, neboť daně byly stanoveny pevně a jednou provždy. Nebylo tedy divu, že se lidé službě státu snažili vyhnout, jak jen to šlo, protože nejeden úředník se, ve snaze zajistit státu, a tedy i sobě, zisk, upracoval k smrti.
Tolik v kostce David Eddings. Je to samozřejmě fantasy, to jest pohádka pro dospělé. Ale představte si, kdyby to takhle mohlo fungovat i v reálu, v našem světě. To by se ministři a ministerstva snažili. Rozpočet by náš stát měl když už ne přímo ziskový, tak alespoň dokonale vyrovnaný, úředníci by šetřili i na propisovacích tužkách a jak by panečku letěl třeba takový Jacek Spyra s pěti na stole v českých. Neexistovaly by podivné smlouvy nevýhodné pro státní kasu, protože by žádný ministr ani ministerský úředník nechtěl, aby se z něj po odchodu z funkce stal bezdomovec. Z našich daní by se nelátaly díry ve zdravotnictví, neplatily by se prohrané státní soudní spory, důchody by byly když už ne velké, tak alespoň dostačující, na naše vysoké školy by se hlásili studenti z celého světa, protože by jednak studium bylo zdarma a jednak by jeho úroveň převyšovala i Oxford nebo Sorbonnu.
Jistě, že by ekonomové našli na zřízení na ostrově Tega spoustu chyb. Určitě by v několika vědeckých studiích dokázali, že takový systém je nerealizovatelný nesmysl, protože a protože....ale David Eddings není ekonom. Jenom píše pohádky pro dospělé. A já jsem romantik a jenom si představuji, jak by to vypadalo, kdyby ty pohádky šly realizovat.
