Boří se svět a Hradčana padají

     Kanada nám zavedla víza. Vyhlásíme Kanadě válku? Čechami, Moravou i Slezskem hýbe nejdůležitější událost pravděpodobně od samotného stvoření světa. Pomóc, oni nám ublížili!

     Kanada po dvou letech obnovila vízovou povinnost pro české občany. Česko zachvátila vlna spravedlivého rozhořčení, vládní činitelé plánují pomstu takřka krvavou, odvolávají našeho velvyslance z té proradné země, a pokorně prosí Evropskou unii o nejkrutější sankce. Není ten křik spíš než obavami z obtíží, které budou provázet naše občany při zajišťování cest do Kanady, způsoben naší uraženou ješitností? 

     Média a blogy se předhánějí v rozhořčení. Co si to ti Kanaďani dovolují?! A vůbec, ať si udělají pořádek u sebe, ať změní svoje benevolentní zákony a benevolentní přistěhovaleckou politiku, která k emigraci do této země zaslíbené přímo vybízí.

     Ale proč by to Kanada dělala? Proč by volila složitou cestu ke složité změně něčeho, co zřejmě docela slušně funguje. Samozřejmě do té doby, než pár set vychytralých Čechů s vidinou bezpracného živobytí zatouží náhle opustit tu děsně rasistickou zemičku uprostřed Evropy. Protože nemylme se, pro kanadské úředníky jsou tito emigranti Čechy, mají české občanství i český pas. Takže to kanadská vláda vyřešila elegantně, jednoduše a naprosto logicky. Opět zavedla víza a tím bezplatnou a snadnou možnost vybrat si, kterého občana České republiky pustí na své území  

     Pro ty, kteří jedou do Kanady obchodně či jako turisté, to bude znamenat asi tak dva tisíce korun navíc a trochu nepohodlí..., pro ty, kteří tam chtěli jet za bezpracným štěstím,  nepřekonatelnou překážku. A Kanada bude mít klid. Ostatně, zavedením vízové povinnosti pro naše občany vlastně Kanada veřejně prohlásila, že u nás, na rozdíl od toho, co čeští emigranti prohlašují,  rasismus neexistuje, alespoň ne ve větší míře než v jiných zemích EU. Neměli bychom cítit spíš zadostiučinění?

      Kanada využila svého nezcizitelného práva suverénního státu pustit si na své území jenom toho, koho chce. A my jí teď nemůžeme přijít na jméno a pláčeme na bruselském rameni, žádáme zastání a pomstu.

     Ale koho jsme se ptali, když jsme my využili svého nezcizitelného práva suverénní země a de facto vyhošťovali zahraniční dělníky s pěti sty eury v kapse zpět do vlastí a přitom jsme věděli, že doma je čeká jenom bída a nesmírné problémy se splácením dluhu, který měli u nejrůznějších pochybných organizací za vyřízení cesty a práce u nás. Ti dělníci sem nepřijeli parazitovat, ale pracovat, a my jsme pro ně byli ta země zaslíbená.

     Koho jsme se ptali, když jsme si bez ohledu na Evropskou unii vyjednávali bezvízový styk s USA...

     Osobně Evropskou unii vůbec nemiluji, a Lisabonskou smlouvu považuji za něco, co by středověcí jezuité označili za smlouvu s ďáblem...ale Lisabonská smlouva zatím ještě neplatí. Zatím je zahraniční politika věcí každého jednotlivého členského státu.  Náš ukřivděný pláč Evropská komise vyslyšet zatím vůbec nemusí. A proč vlastně považujeme zavedení víz Kanadou za křivdu?