Myčka nádobí je pomocník. Nic proti tomu. Má to ale jeden předpoklad: to nádobí vložené do myčky musí být umístěné tak, aby se vůbec umýt MOHLO.
Myčkujeme doma asi 10 roků. Nádobí do ní se musí naskládat určitým způsobem. Jinak se prostě neumyje. Výsledkem jsou zbytky vylouhovaných potravin navařené na nádobí. Ty jdou odstranit už jen velmi obtížně. Pouhé opakované vložení do myčky nepomůže. Zaflekované nádobí se pak obvykle namočí na nějakou dobu, musí se mechanicky očistit od nalepených zbytků vylouhovaných potravin a pak znovu do myčky. Aby se tato nepříjemnost nemusela absolvovat, je třeba vkládat nádobí do myčky jistým způsobem, který zohledňuje základní fyzikální zákony. Není to nic obtížného, ale trochu pozornosti to vyžaduje. Hrnky a sklenice dnem vzhůru, talíře po jednom v držácích, příbory po jednom kuse v dírkách víka košíku. Hrnce každý zvlášť, dnem vzhůru. Pánvičky ne naskládané v sobě, ale každá zvlášť. Myslím, že základních pravidel vkládání nádobí do myčky o mnoho víc nebude.
Doma mne často fascinuje, když někdo vloží do myčky do horního koše třeba 4 talíře na sobě. Jsou tam jako na stole, ve vodorovné poloze, složené v sobě. Snažím se vysvětlit: k těm talířům se prostě nemůže dostat ani voda, ani mycí prostředek. Navíc celé mytí bude spočívat pouze v tom, že se vrchní talíř prostě zaplní vodou, nic víc. Talíře je třeba po jednom postavit do držáků, které tam jsou. Takhle, vidíš? Teď se ke každému talíři dostane voda i mycí prostředek. Podívej, tady, tady a tady jsou trysky, ze kterých stříká voda a když ty talíře dáš do sebe a postavíš je sem, tak se neumyje ani jeden. Čili po dokončení mytí myčku otevřeš, v první řadě na tebe vyšplouchne špinavá voda, která se nashromáždila v nejhořejším talíři a pak zjistíš, že ani jeden talíř není umytý. Když je dáš odděleně do držáků, tak se tohle nestane.
Dobře. Nejlepší vždycky bývá vysvětlení s praktickou ukázkou a je jasno. Druhý den dávám do myčky hrnek a co vidím: na horním platě 3 talře v sobě ve vodorovné poloze, ale jsou obráceny dnem vzhůru. Vzmáhám se ještě na jeden pokus. Podívej, tohle je sice trochu lepší, ale ty talíře se stejně neumyjí, protože jsou vloženy do sebe a voda a mycí prostředek se k nim prostě nedostane. Když jsou teď obráceny dnem vzhůru, bude jen méně špinavé vody na horním talíři, takže na tebe po otevření šplíchne méně vody, ale talíře se neumyjí. Snažím se být vlídný a nedávat na sobě znát mírné rozladění z nepochopení mého prvního výkladu. I tenhle výklad se setkává celkem s pochopením. Nicméně opět beru talíře a jeden po druhém je dávám do držáků talířů ve spodním koši. Vidíš? Takhle se krásně umyjí všechny.
Další den (že já do té myčky vůbec chodím...) jsou talíře perfektně vyskládány jak mají být. Dole v koši, v držácích po jednom kuse. To je prostě úžasné. Jen mi tam trochu vadilo, že zezhora na nich byl posazen obrovský hrnec, který je jednak z velké části zakrýval, jednak ty talíře smáčkl k sobě a jednak umístění toho hrnce bránilo v otáčení vodní trysky. Nějak jsem vycítil, že další výklad už by nemusel dopadnout moc dobře. Když jsem pak v horním koši uviděl asi 6 hrnků, z nichž polovina ležela na boku a druhá polovina stála na svých dnech jako na stole, rezignoval jsem. Od té doby vlastně denně absolvuji kompletní proces přerovnávání myčky. Prostě téměř všechno, co v ní je musím vyndat, přerovnat a nandat zpět do myčky. Aspoň, že ty myčkové práce máme teď tak zhruba vyrovnány. Já nandavám, manželka vyndavá.
Asi definitivní událost, která mi přisoudila víceméně dobrovolné vkládání nádobí a tabletek do myčky, bylo, když jsem jednou otevřel myčku po skončení mytí a vyvalila se na mě obrovská halda bílé pěny. Myčka byla tou pěnou napěchována odzhora až dolů naprosto všude. Nádobí vůbec nebylo vidět. Logické vysvětlení tohoto efektu jsem spatřil hned nad myčkou. Byla tam, lahev Jaru. Ještě byla otevřená. A myčka šla na program nejvyšší teploty. Tu pěnu jsem v myčce likvidoval hodně dlouho....
"Podívej, jak je to všechno nádobí perfektně umyté", slyším občas. Není nad pochvalu. Ale že by mi to už nevadilo, to teda ne, Vadí mi to pořád. Každodenní přerovnávání myčky už mi nějaká ta pochvala nevynahradí. Občas sice u toho vduchu pěním, ale radši přerovnávám, než poskytuju zcela zbytečné výklady. A tak to asi mám už na doživotí. Nebylo lepší ruční mytí nádobí?
