V Česku je dnes stav osobních svobod na nižší úrovni než v ČSSR.

Jaký je současný stav českého práva? Faktem zůstává, že nežijeme ve skutečném právním státě. Například Exekuční řád, který primárně vychází ze znění §326 Občanského soudního řádu a hrubě pošlapává práva občanů. Pracovníci exekučních kanceláří ho v mnoha případech s oblibou aplikují v praxi.

OSŘ § 326

(1) Soud v bytě (sídle, místu podnikání) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše

věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej mimo dražbu. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti.

Podle tohoto velice sporného předpisu je možné vstupovat do jakékoliv nemovitosti v tomto státě a zabavovat exekutorem cokoliv se tam nalézá a to bez důkazů, že tyto movité předměty patří povinné osobě. Stačí pouhá domněnka. Naopak poškozená osoba má povinnost dokládat ve vytýkacím řízení před příslušným soudem, že se jedná o její majetek. K tomuto prokázání mu u soudu však nestačí například paragon o jeho zakoupení, přestože není při koupi movité věci obvyklé, aby byla na něm uváděna osoba, která věc zakoupila. Tento právní stav nejen pošlapává domovní svobodu, ale i práva na vlastnictví movitých věcí. To jiné místo, kde exekuce může probíhat je totiž zcela na uvážení exekutora a tak vlastně pokud by mé věci šel zabavit na základě své volné úvahy do domácnosti Václava Klause nebo jiné známé osoby, tak by postupoval v souladu s právním pořádkem, který tu dnes platí. Poškozený by u našich soudů nenašel zastání, protože se vše děje v souladu s nyní platným zákonem a občan je primárně v pozici odsouzeného, který musí dokazovat, že to plnicí pero, které má v kapse je jeho a nikde ho neukradl.

Po roce 1989 tu mnoho exponentů změn mělo plná ústa práv a řečí o demokracii. Výsledek je ten, že dnes mají práva zpravidla jen zločinci a majetní lidé. Ani ta demokracie vlastně vůbec nefunguje, když si ji mnoho občanů při volbách plete s loterií. Tak pomocí této pseododemokracie zde nyní vládnou různí filutové, kteří jsou sdruženi ve více či méně patrných mafiích.