Současní vysokoškolští studenti profitují z minulého režimu.

Protože u nás bylo v minulosti málo vysokoškoláků, nemají ti dnešní téměř žádné problémy najít odpovídající práci a značná část jich má i poměrně vysoké platy v porovnání s dělníky. Za vlády G. Husáka totiž režim reguloval jejich počty na velmi nízké úrovni. V ČSSR jich bylo méně než 8% a v Německu a Francii se jejich počty blížily k 30%. Čeští vysokoškoláci také zdědili z minulého socialistického režimu v podstatě bezplatné školství (neplatí se školné na veřejných vysokých školách).

Naše školy během posledních 20 let vychrlily značná kvanta absolventů. Každý následný ročník tak má nižší šanci na uplatnění ve vystudované profesi ve stejné míře, jako se tomu dostalo dosavadním vysokoškolákům. Nalézáme se tedy v paradoxní situaci. Jedna z hlavních sil, která drží pravici u moci, jsou mladí vysokoškoláci. Ti se mají dobře z důvodů vzniklých v dobách reálného socialismu.

Zatím se domnívají, že nepotřebují silný sociální stát, že bez sociálního státu se už navždycky obejdou. Jsou to vysokoškoláci, žijící hlavně ve velkých městech Česka. Právě to je nejpočetnější skupina pravicových voličů.
Pravici podporují i studenti z chudých rodin přestože tato politická formace připravuje školné na vysokých školách. Návrh počítá s vysokým úročením půjček, aby bohatí studenti s nimi nemohli spekulovat a údajně je ukládat na vyšší úrok. V důsledku tohoto opatření budou chudí studenti platit úroky téměř  srovnatelné s běžnými komerčními úvěry na spotřební zboží. Do ukončení studia tak budou naši vysokoškoláci podléhat iluzím, že současný systém liberálního typu tady vzniknul pro ně. Výhoda vysokoškolského vzdělání byla dosud bezpečnou vstupenkou pro nové absolventy do řad střední třídy.
Současné problémy naší ekonomiky však nejsou pravděpodobně krátkodobé. Za posledních 20 let nedošlo u nás ke vzniku významného počtu výrobních závodů s produkcí špičkových technologií. Zpracovatelský průmysl v převážné míře zanikl z důvodu asijské konkurence a strojírenský ho z větší části rovněž následoval. Významně se rozvinula pouze výroba automobilů a jejich částí. Naše závislost na Německu a dalších zemích EU vůbec nezaručuje svobodný rozvoj.

V letošním roce nastupující studenti VŠ budou mít tedy po ukončení studia značné problémy se získáním práce ve vystudovaném oboru, protože u nás prakticky žádná politická strana nemá jasný program ke zvýšení počtu podniků vyrábějících nejmodernější výrobky, které by mohli uspět na mezinárodních trzích. Volná ruka trhu pracuje se značným zpožděním a výsledek není zaručen, protože ve hře jsou i jiné aspekty, které ovlivňují vývoj situace. S dalšími pohledy na tuto problematiku se může čtenář seznámit v článku Jana Kellera: Dva druhy pravicových voličů.