Proč není místo pro důchodce v naší společnosti?

Dnešní mladí souhlasí s názorem, že se má každý postarat sám o sebe (Je to velmi oblíbená fráze části našich politiků i občanů). A jejich penze je z dnešního pohledu tak velice vzdálená. Proto jim vyhovují nápady od Schwarzenberga a Kalouska: Šetřit, šetřit, šetřit….

na občanech .  Proč by mladí měli přispívat na důchody současných důchodců? Mladí z toho přece nic nemají. Někteří politici říkají, že by vlastně bylo nejlepší, kdyby do penze nikdo nechodil a u mladých mají plnou podporu. Co na tom, že není dost práce ani pro padesátníky.
Na vyřešení tohoto detailu navrhuje ODS i TOP, že rozdělí současnou práci na plný úvazek na kratší úvazky, které nebudou splňovat nárok na nějakou státem organizovanou penzi. Zaměstnáno bude více pracujících s menšími příjmy, kteří si nebudou tolik dovolovat.

Opatření na rychlé vyřešení deficitu je přece jednoduché. Sebereme peníze důchodcům a rovnováhy příjmů a výdajů snadno vláda dosáhne. Toto myšlení se neobjevilo náhodou. Již řadu let jsou podobné myšlenky propagovány v našich sdělovacích médiích řadou novinářů i politiků s pravicovým zaměřením.

Nejlépe by se údajně pracující(rozumí se, že ti s platy do 15 tis. hrubého – těch je u nás zdaleka nejvíce)  zajistili tím, že by si v rámci tzv. důchodové reformy platili soukromé důchodové pojištění u privátních pojišťoven. Neměli by sice žádnou jistotu, že společnosti v tomto oboru nezkrachují. Také by vzhledem k jisté inflaci při odchodu do penze mohli zjistit, že vyplácený měsíční důchod jim stačí tak na jeden týden existence. To by byla dle propagované zodpovědnosti každého občana jeho starost, aby dnes odhadl, která pojišťovna zkrachuje za 30 let. Budeme mít rázem velmi kvalifikované futurology. Úspěšní budou na Kanárech a ti druzí po kanálech.

Proč by si však mladí pohrdající zkušenostmi starších generací nemohli zopakovat osudy našich pradědů, kteří o své soukromé penzijní fondy přišli v padesátých letech při sociální revoluci nastartované komunisty? Tehdy mladí také nebrali ohled na starší pracující, kteří si řadu let platili penzijní připojištění. Je vidět, že se v bezohlednosti snaží významná část naší populace opakovaně držet vyzkoušené tradice. Některé zkušenosti se periodicky vynořují z minulosti a nacházejí své pokračovatele. Však to po letech pozná i současná mladá generace až bude ve věku, kdy by měla odcházet do penze. Ona jim to v té době mladá generace připomene. Stále platí přísloví:
Jak se člověk chová ke svým rodičům, tak se budou k němu chovat jeho děti.