O deficitu USA se toho bez bližších údajů napsalo již mnoho.

Stačí se však podívat na přehled výdajů za roky 2003 až 2009, aby bylo možné si o příčinách udělat vlastní názor a není nutné číst komentáře mnoha novinářů, kteří se ani nenamáhají seznámit se s fakty. Jsou Američané rozhazovační, když se jim nedaří snižovat deficit státního rozpočtu?

V níže uvedené tabulce jsou přehledně uvedeny příjmy a výdaje Státního departmentu USA. Z nich jasně plyne, že na naše poměry nezvykle mnoho peněz vynakládá vláda USA na zdravotní péči již řadu let. Tyto výdaje jsou dokonce vyšší než oficiální náklady na armádu. Pověsti o vysokých nákladech na sociální oblast se z tohoto přehledu nepotvrzují. To pouze novináři v HN stále dokola opakují bez sebemenších podkladů své domněnky a báje o rozhazování Obamy. On se pouze nesměle pokusil zavést zdravotní péči pro všechny Američany, tak jako to je obvyklé v EU již mnoho let. Spíše by si měli prostudovat působení G. Bushe staršího, který svými neuváženými zákony zhoršil a zdražil zdravotní péči pro všechny občany USA. Hlavně soukromé zdravotní pojišťovny a lékaři na tomto systému profitují na úkor ostatních Američanů. Srovnatelná zdravotní péče je tam mnohem nákladnější než v Anglii nebo Německu. Více údajů lze zjistit na dále uvedené stránce www.

Pokud však vezmu v úvahu, že vlády USA od dob Nixona stále více peněz vkládají do vojenských operací v Asii a současně podporují odliv kapitálu ze země do nových nadějných ekonomik v téže části světa, tak je jasné proč klesají počty zaměstnaných osob.
Kde nevznikají nové pracovní příležitosti, tam musí zákonitě klesat příjmy státu, když jsou jeho významnějším zdrojem daně z  příjmu fyzických osob než daně od právnických osob.

	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009
	1782,5	1880,3	2153,9	2407,3	2568,2	2524,3	2104,6
	793,7	809,0	927,2	1043,9	1163,5	1145,7	915,3
	131,8	189,4	278,3	353,9	370,2	304,3	138,2
	713,0	733,4	794,1	837,8	869,6	900,2	890,9
	144,1	148,5	154,2	171,6	164,9	174,0	160,2
	2160,1	2293,0	2472,2	2655,4	2728,9	2982,9	3518,2
	470,5	454,1	493,6	520,0	547,9	613,4	655,8
	27,9	33,8	39,0	36,1	34,8	37,5	43,0
	470,5	491,5	518,7	543,9	581,4	612,1	677,7
	274,2	297,0	332,6	373,8	436,0	456,0	499,0
	160,7	176,2	181,7	180,6	190,6	201,4	250,9
	196,2	190,7	195,9	199,2	202,4	259,9	348,5
	129,4	135,0	147,6	149,4	158,7	129,3	138,1
Saldo	-377,6	-412,7	-318,3	-248,1	-160,7	-458,6	-1413,6

Pramen: Congressional Budget Office (Březen 2009)

Sociální výdaje v USA dle údajů z www MPSV ČR

Podpora v nezaměstnanosti:

Občan USA má nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě, že řádně platil během svého zaměstnání sociální pojištění nejméně po dobu dvaceti týdnů a měl za uplynulý rok minimální příjem 3 090 USD. Práce přitom musela být na plný úvazek. Podpora v nezaměstnanosti je v USA vyplácena od 14 týdnů do 26 týdnů (liší se stát od státu). Po uplynutí zákonem stanovené doby je již občan odkázán na sociální dávky.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti je poměrně složitý. Celková výše podpory v nezaměstnanosti závisí na počtu dětí a výši dosahované mzdy. Celkově však můžeme říci, že podpora v nezaměstnanosti je v USA velmi nízká. Nejnižší garantovaná podpora činí 1 134 USD za rok a maximální výše 7 800 USD za rok. V průměru se tedy pohybuje maximálně ve výši 20 % z předchozí čisté mzdy občana. Každý měsíc bez práce představuje pro mnoho Američanů problém – hypotéky a úvěry se prostě musí splácet.

Sociální asistence:

Jestliže nemá americká rodina čistý měsíční příjem vyšší než 1 471 USD, má nárok na sociální asistenci. Ta je určena na uspokojení základních lidských potřeb, především na jídlo. Její výše závisí na počtu členů v domácnosti. Výše sociální asistence u čtyřčlenné rodiny se pohybuje okolo 450 dolarů na měsíc.

Současně však má rodina ještě nárok na příspěvek na bydlení. Jeho výše se liší stát od státu, v průměru se však pohybuje okolo 100 dolarů za měsíc.