Český právní systém je jedna velká diskriminace. Tak například platba zdravotního pojištění. Současná legislativa upravující placení pojistného v zák. 592/1992 Sb. je schvalována a průběžně upravována v PSP a Senátu údajně v sou..
ladu se zájmy lidí čerpajících zdravotní péči.
Pokud však například občan vystuduje střední a nebo vysokou školu a neopatří si sám následně práci, tak je povinen se přihlásit jako žadatel o ní na příslušném úřadu práce.
Jestliže však toto neučiní, tak je povinen platit zdravotní pojištění předepsané osobám bez zdanitelných příjmů.
Podle §3b výše uvedeného zákona je základem pojistného pro osoby bez započitatelných (zdanitelných) příjmů pro r.2015 částka 9200 Kč (pojistné ve výši 13,5% z této částky, což se =1242 Kč). Přičemž se evidentně jedná o osoby bez jakýchkoliv příjmů - jak absurdní, když nemají peníze. Patrně se počítá s tím, že rodiče zastoupí stát a zaplatí za své samostatné potomky více než stát za důchodce. Nebo snad vláda spoléhá na charitu?
Podle §3a však osoby OSVČ platí nejméně z minimálního základu, který je odvozen z průměrné mzdy (pojistné ve výši 6,5% z této částky, což je letos 1797 Kč). Skutečnost se pak dorovná dle daňového přiznání za uplynulý rok.
Podle §3c za osoby za něž platí pojistné stát je základem částka 6259 Kč ( pojistné ve výši 13,5% z této částky, což je letos 845 Kč) Tuto skupinu pojištěnců tvoří děti, důchodci a jiné osoby. Jejich čerpání zdravotní péče bývá často vyšší než u pracujících, kteří se v současnosti často ani neodvažují navštívit lékaře, aby neztratili práci.
Tento nerovnovážný stav příspěvků do veřejného zdravotního systému je jednou z významných příčin potíží s jeho financováním. Stále zde slyšíme politiky z hnutí ANO, že vědí jak ušetřit. Proč tedy neřeknou jak? Pak by jistě bylo možné odstranit stále trvající diskriminaci zaměstnanců a OSVČ a samoplátců oproti státním pojištěncům.
