Do operace proti Kaddáfímu dává letadla další arabská země (SAE).

Co na tom, že se jedná o federaci absolutistických emirátů. A ta prvně prezentovaná arabská země Katar je monarchií bez demokratických atributů. Obě tyto země mají dohromady cca 7,5 mil. občanů. Účel tedy světí prostředky. Podařilo se najít domnělé ochránce demokracie a lidu Libye mezi muslimy. To se cení, když se hledá alibi pro vojenský útok na tuto svrchovanou zemi. Z těchto informací si lze udělat obrázek o úrovni OSN, která svými rezolucemi dává mandát komukoliv vystupovat jejím jménem na uskutečnění vyhlášených sankcí. Tedy i diktátorské režimy by měly možnost prosazovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN v případě svého zájmu  dle svého výkladu i odlišně než tzv. spojenci pod vedením USA. Na takový Irán by si Američané tak snadno netroufli, protože se jedná o mnohem většího protivníka.

Jak jednoduše lze obalamutit Evropany i Američany, že pro obyvatele Libye je nutné zajistit demokracii. Nemusí se ani předkládat žádná skutečná fakta. Stačí revolta malé aktivní skupiny Libyjců, která je dosti pravděpodobně podporovaná z USA a VB. Již se pochlubili Britové, že mají v této zemi pátou kolonu (speciální oddíly s komunikačním zařízením, které určují letadlům koalice útočníků cíle ovládané vládními armádními jednotkami) delší dobu. Jen čekali na vyvolání ozbrojeného povstání, aby mohli z venku zasáhnout proti současnému režimu. V Libyi tedy ani nejde o žádnou demokracii, ale o z venku vyvolané kmenové třenice. Odstraněním Kaddáfího by se teprve naplno rozhořely a byly by možná krvavější než v Iráku.
Pod pláštíkem demokratizace by ve skutečnosti byla valná většina Libyjců připravena i o současné výhody, které jim poskytuje vláda pod vedením Kaddáfího. A není jich málo.

A západ zastoupený USA, VB a Francií by pak ochotně přispěchal i po zemi na ochranu ropných polí, která tak nutně potřebuje. Nelze přeci připustit, aby ropa nakonec místo do Evropy proudila do Číny a Indie. Tomu se říká „nezištná pomoc“ nově vznikajícímu zárodku muslimské demokracie.