Ministr Dienstbier se nechal slyšet, že touží po genderově vyvážených učebnicích. Vadí mu genderově stereotypní mužské a ženské role. Třeba jen v ilustracích.
Co vlastně ministr v genderově vyvážených učebnicích očekává? Už žádná máma mele maso, ale máma montuje mixér? Hrozím se toho, jak budou vypadat genderově vyvážené ilustrace. Děvčata, už žádné sukýnky a lokýnky, ale montérky s laclem a huňaté roští v podpaždí. Zato chlapci a chlapi budou slaďoučcí. Třeba při vyšívání. Nejde dokonce o rafinovaný plán, jak přilákat tisíce děvčat do technických škol?
Tu a tam se zjeví podobní jazykopavědci a požadují například oslovování vážení hosté a hostky. Takové oslovení je jazykově samozřejmě nesmyslné, protože slovo host zkrátka označuje jak muže, tak ženy. Jenže pošetilost „genderismu“ nemá zábran. A možná se příležitosti chopí některá šikovná neziskovka a vytluče pár desítek milionů na nějaký ten evropský grand a zasype školy metodikami na křídovém papíře.
Docela by mě zajímalo, jak tohle chce Dienstbier zařídit, s těmi učebnicemi. Vznikne genderová inkvizice? Budou se genderově nevyvážené učebnice pálit na hranici? Ale ne, ne, ne. To jenom ministr zbytečných věcí hledá téma, aby se zviditelnil, aby si připsal body, aby se nikdo nezeptal, k čemu takové ministerstvo vlastně máme. Je to kravina. A taky bejkovina. Abych se vyjádřil genderově vyváženě.
