Vlastencem snadno a rychle – plánuje Stropnický

Alespoň tak si to představují věrozvěsti nového (vlastně staronového) školního předmětu s názvem branná výchova. Ano, to byly ty igelitové pytlíky a gumičky. Vyhozen dveřmi – vrací se oknem. Tentokrát pod praporem vlastenectví.

„Ministerstvo obrany usiluje o návrat branné výchovy jako samostatného předmětu do výuky a připravuje na to speciální zákon.“ Sama skutečnost, že právě ministerstvo obrany připravuje zákon na zavedení školního předmětu, je velice zvláštní: jako bychom se posunuli někam za Bospor a Dardanely. „Již jsme zapomněli na to, že důležitou složkou obranyschopnosti republiky jsou i její občané. A my chceme vytvořit podmínky pro zvyšování jejich fyzické zdatnosti, dovedností, ale i mravních vlastností a etických zásad…“ hlásá ministr Stropnický.

Jenže vlastenectví se přece nedá dosáhnout zavedením jednoho nového školního předmětu! Budeme pak rozlišovat vlastence výborné, dobré, nebo dokonce nedostatečné? Dovedete si představit reparát z vlastenectví? Takovou pošetilou vizi může mít pouze jurodivý politik. To je stejně pomýlené, jako bylo zavádění etické výchovy. (Slušným člověkem snadno a rychle.). Za takovými předměty však trčí jen lobbistická snaha zájmových skupin. Je to zvláštní posedlost. Namísto vidění světa v souvislostech je žákům roztrháme na dílčí předměty.

Naštěstí „ministerstvo školství se k branné výchově jako samostatnému povinnému předmětu staví rezervovaně.“ Je ovšem otázkou, jak dlouho tento rezervovaný přístup v koaličním tlaku vydrží.  Navíc hrozí, že po volbách by se mohlo ministerstva školství zmocnit ANO. Se svou předvolební troškou přichází ústy Jany Černochové také ODS: „Takové téma i výchova k vlastenectví na základní a střední školy patří.“ Jistě: určité branné dovednosti je potřeba u žáků pěstovat. Ale k tomu není potřeba nový předmět. A už vůbec ne profilovaný vlastenecky.