Školské odbory vystihly vhodnou chvíli a vyhlásily kampaň, když o zvýšení platů mluvila i ministryně. Jak jinak by se sama oblékla do odborářského trika? Odboráři si však přisvojují všechny zásluhy.
Cílem kampaně byl 10% růst platů. Ten je však v nedohlednu. Na webu ČMOS PŠ však visí: „Ministři vlády vyhověli našim požadavkům. Celkově objem finančních prostředků tedy dosáhne námi požadovaného nárůstu o 10 %.“ Nehrají si odborářští šíbrové jen s čísly, aby si ještě udrželi tvář?
Na stejném webu čteme: „Učitelé začnou nový školní rok s vyššími platy, schválila vláda. Polepší si o dva a půl tisíc.“ Zatímco web MŠMT mluví střízlivě o 1600, média šíří lež o dvou a půl tisících. Že to dělají naši novináři, to už snad nikoho nepřekvapuje, ale proč tuto lež recykluje odborářský web?
„Koresponduje to s naším dlouhodobým požadavkem 130% platu pedagoga vzhledem k průměrnému platu v České republice,“ říká předseda ČMOS Dobšík. Dlouhodobý požadavek! A co pro něj právě školské odbory dlouhodobě udělaly? A jak dlouho se budeme dostávat ke 130 % po 6% krůčcích?
„Je to pro nás posun od papírové priority školství k realitě. S tím, že to považujeme za konkrétní signál politické vůle řešit problém platů ve školství,“ zhodnotil pro Deník Referendum předseda školských odborů František Dobšík. Nevypovídá tento výrok jen o slabosti odborů, které se snadno spokojí s drobečkovou politikou?
Priorita školství zůstává stále prioritou papírovou. Platy se zvedají v celém státním sektoru, lékaři mají příslib 3 x10 %. Budiž přáno všem, ale vidět v těchto souvislostech posun ke skutečné prioritě školství znamená obelhávat sebe a obelhávat všechny. Veřejnost i učitele. Nenastal konečně čas pro kampaň Konec levných odborů?
