Kamenné asociace mají jedno společné: trvalou vstřícnost vůči MŠMT. Jako přístavek mají nově Učitelskou platformu. Pedagogická komora vznikla zespodu, a proto těm kamenným leží v žaludku.
V rozhovoru pro časopis Řízení školy dobře situaci popsala Lenka Štěpánová ze Středoškolské unie, když říká: „Školské odbory bohužel nedokázaly využít své členské základny.“ A jako důsledek vidí, „že se mezi učiteli hromadí frustrace reflektující bídné pracovní podmínky“.
Školské kamenné asociace (jako SZESHA, ČMOS) se bojí především radikalizace, např. Stýblová z AŘZŠ říká, „pokud však bude ze strany PK přicházet snaha napadat a bořit, těžko najdeme společnou řeč“. Jenomže takový „konstruktivní“ přístup kamenných asociací spolupřivedl školství tam, kde se nachází.
Novou tvář českému spolkování učitelů dal spor o kariérní řád, proti jehož mizerně připravenému návrhu se postavila právě rodící se Pedagogická komora, která zorganizovala úspěšnou petici. Kariérní řád sněmovnou neprošel a vzápětí šťastnou náhodou vznikla v předpokoji ministra školství Učitelská platforma.
Tento spolek nejen vystoupil na podporu kariérního řádu, jehož návrat má ve svém programu. Tento „nový“ spolek je také propojen se světem kamenných asociací, všimněme si například aktivně diskutující Stýblové, a také se světem vlivných neziskovek, reprezentovaným EDUinem, například osobou pana Kaderky.
Pedagogická komora se nerodila jednoduše a podle mého názoru bez dílčích pochybení. Ale dnes je na světě reprezentativní učitelský spolek, který vznikl zdola a chce dát prostor učícím učitelům (tomuto pojmu se diskutující Učitelské platformy výmluvně vysmívají). Že vystoupila poněkud rázně, je právě na ní sympatické.
