Expert EDUinu Bob Kartous obhajuje soukromé školy jako užitečnou diverzitu. Je typické, že stejný argument z EDUinu nevypadl také ve prospěch škol praktických.
Proč dávají rodiče přednost soukromým školám?„Nelíbí se jim, že vzdělávání v něm stále do značné míry stojí na průmyslovém modelu, v němž jsou děti jakýmisi jednotkami, které je třeba naplnit určitým penzem měřitelných znalostí a naučit je disciplíně a respektu před domnělou nezpochybnitelnou autoritou,“ tvrdí Kartous. Vychází z ověřitelných fakt? Nebo ze svých dojmů a zájmů? Ani slůvkem nezmiňuje také roli sociální.
Je to podobné jako s víceletými gymnázii.„Na gymnázia neodcházejí ti nejchytřejší, ale děti ambiciózních rodičů,“ ukázala studie. Jedním z důvodů odchodu na soukromé školy bude jistě také touha po výlučnosti. Schizofrenii tohoto experta vidíme na obhajobě soukromých škol, které jsou zcela v rozporu s finským vzdělávacím modelem, který Kartous jinak tolik obdivuje. Ovšem jen tehdy, když se mu to hodí do krámu. Například v diskuzi o inkluzi.
Soukromé školy„prostě nabízejí jiný vzdělávací a výchovný program. To je i hlavní důvod vcelku pozoruhodného nárůstu nezávislých základních škol,“ tvrdí dále Kartous. Opravdu hlavní? Tím hlavním lákadlem (a tom autor raději mlčí) obvykle bývá příslib menšího počtu žáků ve třídách a díky tomu příslib individuálního přístupu. Tomu samozřejmě veřejné školy nedokážou konkurovat, protože si takové podmínky nemohou svobodně nastavit.
Ten „jiný vzdělávací a výchovný program“ není zdaleka určen pro všechny. Do takové soukromé školy přicházejí žáci na základě jakéhosi předvýběru. A nemyslím tím pouze finanční možnosti rodičů a tedy dosažitelnost takové školy. Naproti tomu veřejné základní školy jsou pro všechny děti, ať vezmete jakýkoliv „parametr“. Zavděčit se pak všem je daleko složitější. Tohle není férová soutěž. Stejně jako tohle není od Kartouse férová argumentace.
