V červnu jsem psal blog o učitelské kariéře jako o cestě nikam. Nedávno předtím byl představen kariérní řád, který dával šance na postup pětině učitelů a podporoval spíše úředníky než učitele...
MŠMT tyto zásadní námitky vyslyšelo a kariérní řád zmizel do tajuplných komnat na Karmelitské. Nedávno se odtud vynořila zpráva, že budou dva kariérní stupně; pak přibyl třetí. Prý dostupný pro všechny. Učitelé dostávají jen útržkovité zprávy prostřednictvím médií. Na webu čteme: „V rámci systému profesního rozvoje pedagogických pracovníků budou využity výstupy IPn Kariérní systém, ale důraz bude kladen na profesní rozvoj učitelů a aktivity související s výukou.“ Kolik nesmyslů z původního návrhu zůstává, to nevíme.
Ministryně Valachová stále nedokáže překonat tradiční informační stereotyp: učitelé až nakonec. My, učitelé, kterých se kariérní řád dotýká nejvíce, nesmíme vědět, co se chystá. MŠMT nedokáže připravit a nabídnout opravdu otevřenou diskusi. O spoluúčasti učících učitelů nemluvě. Jako by jeden za drahé peníze připravený zmetek nestačil. Jako by ministryně neviděla škody, které právě neinformovanost přináší připravované inkluzi. Jako by právě taková diskuse nepomohla vytvořit tolik důležitou vzájemnou důvěru mezi učiteli a MŠMT. Vše zůstává při starém, a tak pořád sledujeme ten nekonečný seriál: o nás bez nás.
