Maturita - především ta státní - je už léta sezónním šlágrem. Vracejí se k ní hojné blogy, články a vyostřené webové diskuse. Sledujeme přetahování zastánců a odpůrců státní maturity. Ale stále se neumíme podívat dál. Za horizont.
Státní maturita vznikla jako reakce na marasmus školních maturit, na jejich nepřehlednou a nejasnou úroveň. Vedle tradičních gymnázií a odborných škol totiž velice rychle vznikla předlouhá řada nových maturitních oborů na středních odborných učilištích, objevil se maturitní kuchař, maturitním oborem je dnes i kosmetička a masérka.
Debata o státní maturitě pak pokračovala vleklými spory o její podobě, o výběru povinných předmětů. Poslední a ještě otevřený problém je debata o povinné maturitě z matematiky. Vyřeší něco? Pozvedne maturita z matematiky úroveň znalostí? Nebo naopak mnoho studentů zbytečně ohrozí neúspěchem? A které obory z této povinnosti vyjmout?
Toto vše doprovází neustálé problémy s obsahem. Jednou to byl Jidáš Iškariotský, potom epizeuxis, jindy se vedla bitva o karnevalovou čepičku (tu bez dna a tu se dnem). Tradiční spory se vlečou o maturitní slohovky, o jejich témata a způsob jejich hodnocení. Mají se maturitní slohové práce hodnotit ve školách, nebo je mají hodnotit externí hodnotitelé?
Ale to nejdůležitější mi v debatách o maturitě chybí. Čemu má maturita vlastně sloužit? Maturita se stala předpokladem výkonu některých povolání. A to s unáhlenou samozřejmostí, aniž by někdo přemýšlel o obsahu a smyslu maturity. Maturita má tradici, která zavazuje, ale především svazuje. Středoškolské vzdělání dávno není elitní vzdělání.
V jedné diskusi se píše, že „podstatou certifikačních zkoušek není třídit ani odrazovat, ale prokázat požadované znalosti.“ O tom není pochyb. Ale jak stanovit ty požadované znalosti? Máme opravdu jasno v tom, co chceme od certifikovaného středoškoláka? U certifikace nestačí vědět co, ale měli bychom vědět proč. O tom se debata vůbec nevede.
Například čeština. Proč musí znát certifikovaná masérka nebo certifikovaný programátor literární tropy a figury? Ty samozřejmě do výuky češtiny patří a patří i do maturity z češtiny. Ale patří zároveň do vybavení masérky nebo programátora? Tohle je horizont, za který žádná debata o maturitě nevidí. Jsme příliš opojeni představou jakési jednotné úrovně.
