Kutnohorsko si totiž vybral nadační fond Eduzměna, aby tu provětral 200 milionů korun, ke kterým se slétl hned celý roj neziskovek. Naplánovaná je už dokonce celá první pětiletka. To má tradici.
Eduzměna si na Kutnohorsku odpilotuje svoji vizi a misi (to je teď takové nové ptydepe, které se buší do hlavy i ředitelům). Jak už poznamenal jeden diskutující na Pedagogickém infu: výběr regionu obloukem minul ta místa, která podporu potřebují nejvíce. Most. Nebo brněnské Bronx? Tam si tento neziskový roj zaletět netroufá?
A co má být s programem dál? „Nadační fond Eduzměna jej pak nabídne veřejnému sektoru a jeho ambicí je, aby do roku 2030 došlo k využití modelu podpory vzdělávání na 20 procentech území České republiky.“ Jak? Jaké páky chce tato eduparta využít, aby program veřejný prostor přijal? Že by právě proto v partičce zasedl pan šéfinspektor?
I kdyby se ledacos povedlo - a ono se papírově určitě povede - co z toho? Ve skleníku za 200 milionů můžete na Kutnohorsku úspěšně rychlit ananas. Ale kdo zaplatí takové skleníky po celé republice? Veřejný prostor jede za veřejné peníze. A jak uboze je financováno české školství, to je všeobecně dobře známo. Dokonce i té Eduzměně.
Nakonec celá ta vize a mise a vůbec celý ten program podpory vyšumí - jako vyšumí těch 200 milionů. Jako vyšuměly miliony z evropských fondů nebo miliony podle šablon. Přežijí jen neziskovky a přičinlivý roj lektorů, mentorů, implementátorů. A vzniknou další programy a oni všichni jen přelétnou, aby si zase zobli nachystaného sousta.
Možná řeknete, že předčasně nasazuji roušku na hubu, ale celá řada zmatků našeho školství je lemována „dobrými“ úmysly. V každém případě je více než pochybné, že by tato akce odstartovala skutečně systémové změny. K těm by bylo potřeba shody odborníků a politiků, shody, která by vytýčila směřování na víc než jedno volební období.
Jako v bájném Finsku. Ale k takové shodě se neblížíme ani o krok, ba ani o píď.
