Ministr, poslankyně a odborářka si náramně notují

Ačkoliv byl kariérní řád (součást novely zákona o pedagogických pracovnících) poslanci smeten, bitva mezi zastánci a odpůrci pokračuje dál. Pro poslance to byla předvolební epizoda, ale pro školství to může znamenat další rozkol.

Zastánci tzv. kariérního řádu ještě před parlamentní porážkou tvrdě zaútočili proti petici a petentům. Namísto jasných argumentů ministr Štech vzkázal, že petice je lživá a její petenti textově negramotní. Najednou se přestalo mluvit o kritizovaných kariérních stupních, atestacích, portfoliích a zbytečných funkcích a začalo se velebit blaho příplatků pro třídní nebo uvádějící učitele. Ani k jednomu však není novela zákona zapotřebí. Konečně i ministr připustil hledání jiných cest.

V podobném duchu jako ministr se ozvala poslankyně Vlasta Bohdalová nebo odborářka Markéta Seidlová. I ony především zpochybňují petici a její signatáře. Poslankyně si libuje, jak to v klidu dva roky probíhalo; dva roky, kdy hlasy učících učitelů nikdo neposlouchal a jednalo se v zajetých kolejích a v kruhu přátel. Zejména pro odboráře musela být petice šokující, protože signatářů je daleko více, než členů ČMOS. A samozřejmě více než členů všech spřátelených asociací.

Je zjevné, že pro mnohé je to velice nežádoucí jev, aby učitelé zvedli hlavu a nahlas se ozvali. Proto se teď houfně snaží petici a petenty všemožně zpochybnit, ba znemožnit. Terčem útoků je i vznikající komora. Doufám, že paní poslankyni bude chybět právě těch 21 000 hlasů a dostane možnost se vrátit do školy. Ochutnat, co už dávno zapomněla.  A stejně tak doufám, že ani ČMOS nezůstane nedotčen a že i tam se budou konečně skládat účty. Nejen za tzv. kariérní řád.