Jak potopit vzdělání aneb Zdaleka ne poslední expert v Čechách

Vzdělání je bezesporu věc veřejná, věc dotýkající se všech. Každý v této zemi je žák minulý, současný nebo budoucí. Stejně jako je každý v této zemi minulý, současný nebo budoucí pacient. Ale jen ve školství řádí tolik expertů.

Současná krize dopadla samozřejmě i na školství, které teď provozuje tzv. distanční vzdělávání. Jde o nouzový režim, jehož problémy padají na hlavy učících učitelů, kteří mají jen slabou oporu v slabém ministrovi, který čile šíří matoucí encykliky, aby je v zápětí popřel. Jako by Karmelitská byla na Marsu. O to větší prostor okupují novináři a experti, nebo novináři s experty či experti s novináři.

Velkým tématem je učivo. „Je to jako když doma shromažďujete krámy, manželka vám říká, abyste je vyhodili, ale vy je máte rádi a nechcete se jich zbavit, i když jich máte plný byt a všude to překáží. Jenže pak se stěhujete a přijede jen malý náklaďák,“ píše Feřtek v Respektu. Tak se musí vyhazovat, tak se musí škrtat. A raději se neptat, proč přijel malý náklaďák a který blbec si ho objednal.

Co jsou vlastně pro Feřteka ty krámy, které tolik překáží? „Jenže když se (například) matka novinářka podívá nečekaně napřímo do toho, čím se zabývá její potomek v češtině na druhém stupni základní školy, nutně propadne pochybnostem. Opravdu má řešit, zda je tato věta vedlejší příčinná či účelová?“ Nic neřešte a pryč s větami vedlejšími! A co kdyby místo malého náklaďáku přijel trakař?

Padnou další věty vedlejší? A také věty hlavní? Čacký expert nepropadá pochybnostem, expert hází vidlemi gramatiku oknem ven. Jenže tady nejde o výchovu bohemistů, jak neustále matou veřejnost další. Tady jde o rozvoj myšlení, rozvoj abstraktního myšlení, o jemnosti řeči, o mnohé významy. Vedlejší věty nemusí být v přijímačkách, maturitách, ale musí být ve výuce. Tam patří, tam mají smysl.

Že by pro dnešního novináře – pro fiktivní matku, nebo pro skutečného Feřteka – nebyl žádný rozdíl mezi příčinou a účelem? Nebo podmínkou a přípustkou? Je pro ně opravdu stejné, když se řekne: Kolumbus vyplul přes Atlantik, protože… Kolumbus vyplul přes Atlantik, aby… Kolumbus vyplul přes Atlantik, i když… Nevím. Jsou ty významy pro novináře tak lhostejné, nebo tak nepochopitelné?