Další okopávání kotníků veřejných škol aneb Káťo, blábolíš!

Dát štulec veřejným školám patří k dobrému tónu. Někteří tzv. novináři moc dobře vědí, že je to sázka na jistotu. Jako Kateřina Perknerová v Deníku.cz.

„Nikdo z přítomných mužů a žen se nepřihlásil, že by v devíti letech bravurně používal zmíněná slovesa.“ Jde o slovesa dmýchat a smýkat. Co to znamená bravurně používat, to Káťa samozřejmě nevysvětlí. Určitě jde o slova z pomyslného okraje aktivní slovní zásoby. No a? Takovými slovy se hemží třeba pohádky Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena. Nebudeme je číst? Nebo je flákneme do nějaké srozumitelné češtiny? Babičky by mohly nosit dříví třeba v krosně. A chudák Honza? Kampak ho položíme?

Ale obvyklá textová koláž, totiž slepenec z různých výkřiků, „odhalujících“ nešvary veřejného školství, frčí vesele dál. Porozhlédnout se po nešvarech soukromého školství? Na to nemá Káťa ani pomyšlení, ani odvahu. To přece tak nefrčí, to přece tak neprodává. Ale už je tu další štulec. „Velkou slabost současného školství, jímž je doučování látky doma, tady zkrátka nepěstují.“ Doučování? Jaké doučování? Nejde jen o běžné procvičování? Ví Káťa, zda je v tom nějaký rozdíl? A proč se neptá?

„Na základce, kam nastoupila dcera, jsem našel na nástěnce obrázek strýčka Jedličky, který děsil děti ještě dřív, než jsem se narodil. Čas tam zamrzl,“ uvedl v panelu rodičů Joachim Dvořák.Wow! Tak nepřítelem je i strýček Jedlička? Copak provedl tak špatného? Nepřiměřeně zaštěkal? Kdo bude další? Čertík Bertík nebo robot Emil? Dodnes mám z nich trauma! A opět se naše bystrá Káťa nedovede zeptat, co zlého Jedlička udělal. Jen si lepí dál svou nesmyslnou koláž, protože školství rozumí jako koza petrželi.

Autor: Zdeněk Sotolář | čtvrtek 23.11.2017 17:36 | karma článku: 28,23 | přečteno: 1351x