Má krásná a milovaná,

nespoutaná a zároveň jemně hladící duši, měkoučká, když na tvůj zelený polštář složím své unavené tělo. A než prozkoumám mnohá tvá tajemná místa, věř, že se hodně naběhám, Šumavo.

S průzkumem začneme na Kvildě u místního kostelíka.

V parčíku narazíme na tuto sličnou děvu.

O kousek dál, už ne tak sličná, avšak slibná cedule.

Chuť piva z místního pivovaru je vynikající, takže po několikáté sklenici je mé vnímání lehce změněné.

Krajina příjemně letní

Modravu musí vidět a projít každý, kdo na Šumavu zavítá.

Jen občas téměř skane slza...

Tajemné odrazy 

Vchynicko-Tetovský kanál...

a jeho barevná hladina.

Na pasece v lesíku by jeden očekával docela jiné tvory. Zřejmě proto se toto obzvlášť malebné místo nazývá Bučina. 

Některé "dámy" jdou s módou. Velké náušnice, do oka jim nelze pohlédnout a neustále pohazují hlavou.

Ač na kamenech, mechy svou hebkostí přímo lákají k lenošení.

Při troše fantazie spatříme i saň s uťatou hlavou.

Antýgl, u Hamerského potoka 

Srdeční záležitost Prášily

Kousek od potoka, nejspíš z bezpečnostních důvodů, jsem nalezla pracovitého chlapíka. Pozorovat jej byla radost.

Březový hájek v Borové Ladě najdeme cestou na Chalupskou slať.

Známé Chalupské jezírko nelze vynechat.

Místní "bejlí"

A na závěr soumrak letního dne.