nespoutaná a zároveň jemně hladící duši, měkoučká, když na tvůj zelený polštář složím své unavené tělo. A než prozkoumám mnohá tvá tajemná místa, věř, že se hodně naběhám, Šumavo.
S průzkumem začneme na Kvildě u místního kostelíka.
V parčíku narazíme na tuto sličnou děvu.
O kousek dál, už ne tak sličná, avšak slibná cedule.
Chuť piva z místního pivovaru je vynikající, takže po několikáté sklenici je mé vnímání lehce změněné.
Krajina příjemně letní
Modravu musí vidět a projít každý, kdo na Šumavu zavítá.
Jen občas téměř skane slza...
Tajemné odrazy
Vchynicko-Tetovský kanál...
a jeho barevná hladina.
Na pasece v lesíku by jeden očekával docela jiné tvory. Zřejmě proto se toto obzvlášť malebné místo nazývá Bučina.
Některé "dámy" jdou s módou. Velké náušnice, do oka jim nelze pohlédnout a neustále pohazují hlavou.
Ač na kamenech, mechy svou hebkostí přímo lákají k lenošení.
Při troše fantazie spatříme i saň s uťatou hlavou.
Antýgl, u Hamerského potoka
Srdeční záležitost Prášily
Kousek od potoka, nejspíš z bezpečnostních důvodů, jsem nalezla pracovitého chlapíka. Pozorovat jej byla radost.
Březový hájek v Borové Ladě najdeme cestou na Chalupskou slať.
Známé Chalupské jezírko nelze vynechat.
Místní "bejlí"
A na závěr soumrak letního dne.
