Hans Litten-28letý právník, který už dlouhou dobu obhajoval spodinu berlínské společnosti, bez nároku na honorář. Nyní stojí před velkou výzvou. Na lavici obžalovaných před ním stojí samotný Adolf Hitler, vůdce nacistické strany.
Hans Joachim Albert Litten se narodil 19. června roku 1903 do rodiny německých židů. Jeho otec byl profesorem a později děkanem na právnické fakultě Univerzity v Königsbergu. Rodina záhy konvertovala ke křesťanství, a tak byl Litten vychováván jako křesťan. Později v pubertě se k židovství vrátil.
I přesto, že jeho snem bylo studovat dějiny umění, splnil otcovo přání a vystudoval práva. Po ukončení studia s vyznamenáním si v roce 1928 otevřel praxi se svým přítelem Ludwigem Barbaschem. Oba pak poskytovali právní pomoc převážně dělníkům, kteří se postavili proti Výmarské republice. V letech 1929 a 1933, po prvních významných volebních úspěších, kdy členové nacistické strany (převážně členové SA) vyvolávají a provokují násilnosti v německých městech, poskytují pomoc i nacistickým odpůrcům.
Hanse Littena, jako syna židovských rodičů, stále více děsila zločinnost a brutalita Hitlerových stoupenců z SA. Po jednom z útoku členů SA (malé polovojenské jednotky), při kterém zemřeli tři lidé a dvacet dalších bylo vážně zraněno, se aktivně zapojil do vyšetřování s cílem odsoudit samotnou nacistickou stranu.
Jako právník nabídl své služby čtyřem přeživším tohoto útoku. Soud chtěl přesvědčit nejen o vinně útočníků, ale prostřednictvím veřejného slyšení chtěl demonstrovat, že nacistická strana úmyslně a systematicky používá taktiku teroru s cílem zničit Výmarskou republiku a získat moc.
8. května 1931 předvolal Litten samotného Adolfa Hitlera na lavici svědků. Litten hned na začátku obvinil Hitlera z toho, že útok inicioval. Opakovaně se ho ptal na funkci přepadového komanda. Hitler však popřel, že by o existenci tohoto komanda věděl. Následně byl dotázán, proč jeho blízký přítel a člen strany Goebbels při svých četných projevech používá slogan "je třeba rozdrtit protivníka na kaši". Hittler se brání, že je proti jakékoliv formě násilí, a že Goebbels pouze použil metaforu. Chtěl tím jen říct, že nacisté "musí odstranit a zničit opoziční organizace".
Soud pokračoval a Litten má stále viditelnější převahu. Předložil řadu důkazů a mnoho příkladů, které prokazovali surovost celé nacistické strany. Litten dokonce řekl, že: "nacisté jsou strana oddaná násilí a bezpráví". Viditelně již otřesenému Hitlerovi připomněl, že nacistická strana podporuje Goebbelsovu násilnou antisemitskou propagandu. Jako příklad uvedl Goebbelsův revolucionářský časopis, jehož obsah schvalovali nejvyšší členové nacistické strany, tedy i sám Hitler.
Po třech hodinách křížového výslechu. Hitler již nedokázal krotit svůj hněv a začal na Littena křičet. "Jak se opovažujete tvrdit, pane zástupce, že je to výzva k nezákonnosti? To je prohlášení, pro které nemáte žádný důkaz!" Ale právě v této chvíli, kdy byl Hitler tak snadno napadnutelný, zřejmě pronacistický soudce náhle oznámil, že Hitlerův výslech vzhledem k projednávané skutečnosti není relevantní. Umlčel hlavního žalobce a případ zastavil. Tímto svým zásahem tak zřejmě zabránil tomu, aby byl Hitler shledán vinným z podporování násilí.
Za dva roky pro tomto procesu byl Hitler německý kancléřem. Nikdy nezapomněl na ponížení, kterému byl během výslechu vystaven. Hitler byl touto zkušeností natolik otřesený, že ani po letech nedovolil zaznít Littenovo jméno v jeho přítomnosti. Zrudl vztekem jakmile ho před ním někdo vyslovil. Dokonce při jedné významné příležitosti se rozkřičel na korunního prince Viléma Pruského: "Každý, kdo se zastává Littena, půjde do koncentračního tábora, i vy."
Litten za svůj spravedlivý boj, ale nakonec zaplatil. Necelý měsíc poté, co se Hitler stal německým kancléřem, je Litten zatčen a umístěn do věznice ve Spandau. Příštích pět let je vyslýchán, bit a mučen. V létě roku 1937 je poslán do koncentračního tábora Dachau, kde 5. února 1938 spáchal sebevraždu. Ve věku 34let.
