A ten její jí budeme platit. Zatímco život mladého kluka bohužel skončil. Myslím si, že to byl hrdina, stejně jako kdokoliv, kdo chce pomoci komukoliv jinému zachránit život. Je to prostě tragédie a v případě zavražděného mladého kluka tím spíše platí rčení odpočívej v pokoji. Asi budu jen opakovat věty mnoha jiných lidí, když napíši, že přeji rodině a dalším blízkým toho mladého kluka, aby v sobě našli dost se s tou tragédií nějak popasovat. Zraněným dívkám přeji co nejrychlejší uzdravení.
Horší je, co vlastně přát pachatelce toho hrůzného čin. Nechci, aby tento můj článek vyzněl jako nějaká touha po lynčování. Ale absolutně nechápu náš soudní nebo trestní systém. Byť je člověk psychicky vyšinutý nebo drogově závislý, tak je podle mého nepřijatelné, aby se po dvou letech od pobodání jiného člověka dostal na svobodu. To je výsměch spravedlnosti, výsměch normálním lidem a jejich bezpečí. Nechápu, proč je psychické narušení nebo závislost brána soudy v této zemi jako polehčující okolnost.
Jestliže někdo způsobí takhle nebezpečný čin, má být odsouzen dle sazby, kterou náš právní řád pro daný čin umožňuje udělit. A byť považuji trestní sazby u nás zejména za násilné trestné činy za směšně nízké, nechce se mi věřit, že by běžně za napadení/pokus o vraždu byl pachatel odsouzen pouze na dva roky. Zkrátka a dobře by mělo platit, že psychická nemoc, nebo závislost není polehčující okolností a soud by měl přihlédnout jenom k tomu, v jakém zařízení odsouzený trest vykoná. Psychicky nemocní nechť jsou klidně v přísně střežených psychiatrických léčebnách a pokud lékaři po čase usoudí, že psychiatrická léčba už není nutná, pak by měl odsouzený zbytek trestu strávit ve vězení.
Volání po trestu smrti pro pachatelku té dnešní vraždy by v tomto případě bylo na nic. Trest smrti není v našem právním řádu, i když si myslím, že by své opodstatnění měl. Ale je zřejmé, že naši politici nemají "koule" na to prosadit tento trest pro brutální vrahy. Nad znovuzavedením trestu smrti by se samozřejmě měla vést vážná diskuze a myslím si, že by se ve finále zavést měl. Nebylo by to asi lehké v současném pseudohumánním prostředí, ale myslím, že s brutálními vrahy, kteří svůj čin způsobí cíleně a nikoliv v sebeobraně, by se měla umět naše společnost vypořádat lépe než tomu je nyní.
Ale bohužel život toho mladého kluka, hrdiny, který při záchraně života spolužačky položil svůj vlastní život, už nic nevrátí a bolest rodiny nic nezmírní. Samozřejmě jsem ho neznal, ale je mi obrovsky líto, že takhle odešel. Připomíná mi to případ M. Velíška. A chtěl bych se zeptat těch, kteří vytváří právní řád této země ... jak dlouho bude trvat pseudohumanismus vůči lidským zrůdám?
