Hokejový táta 11 – ortéza a fofr klacky od Ježíška.
Hokejový táta 11 – ortéza a fofr klacky od Ježíška.
Majkyho výkony v posledních týdnech a měsících mu krom dalšího přáteláku s 2010 v Litomyšli, přinesli i pozvánku na „výběrový“ vánoční turnaj do Skutče. Rovněž se staršími spoluhráči. Výběrový byl v tom smyslu, že byl mimo kalendář svazových akcí a tudíž si trenér vybral jen ty hráče, kteří to měli takříkajíc za odměnu. Na startovné jsme se skládali a dopravu si zajišťoval každý sám. Tak úplně jsem se s tímhle systémem neztotožňoval, ale na druhou stranu bylo třeba říct, že někteří kluci tomu vážně dávali víc než jiní.
Náš mladej dřel a dostával příležitosti, takže jsem si těžko mohl stěžovat. Zároveň jsem si však nedělal iluze. Pokud přijde někdo lepší, ocitne se mezi těmi bez odměny i on.
Svého „poprvé“ se před koncem roku dočkal i Dáda. Byť šlo o improvizaci na poslední chvíli. Šéftrenér uznal, že už bruslí celkem obstojně a tak jsem ho po hráčském tréninku rychle oblékl do vypůjčené gólmanské výstroje a pokračoval společně s Majkym se staršími. Jelikož to byla výstroj 2011 všechno, včetně betonů mu bylo malé. Bohužel ta v odpovídající velikosti byla zavřená ve skladu a správce mi ji bez souhlasu trenéra gólmanů půjčit nemohl. Bruslení v brankářské výstroji je samozřejmě mnohem těžší a tak se po ledě a v bráně pohyboval s neúměrně menší elegancí než mladší bratr. Ale když došlo na dva krátké zápasy na půlku hřiště, inkasoval pouze jednou, zatímco Majky dvakrát. Jeho technika byla ovšem otřesná, lapačku v nepadnoucí vestě nedokázal pořádně zvednout a hokejku (která byla Majkymu velká) měl 5 cm nad ledem. Ale měl překvapivě rychlé nohy, když došlo na střely k tyči. Šéftrenér ho sice opakovaně chválil, ale i já coby laik jsem poznal, že pokud tohle je cesta, kterou se chce ubírat, nebude to právě krátká štreka. A čeká ho na ni hodně překážek.
Večerní přátelák s Litomyšlí na jejich ledě, který připadl na středu 19.12. (5 dní po premiéře u 2009) byl posledním setkáním hráčů před vánoční pauzou. Zatímco já počítal minuty do konce šichty a razil rovnou ze Svitav, Majkyho nabral na zimáku jeden z trenérů. Sešli jsme se až v šatně, abych mu pomohl do výstroje a betonů. Samotný zápas byla přestřelka a do stavu 8:8 se skóre se přelévalo tu na jednu či druhou stranu. Dva z těch osmi gólů dostal po samostatných nájezdech, ale zase neinkasoval, když snad minutu chytal bez hokejky. Čepel se mu při zákroku zasekla na vnější straně branky pod konstrukci a neměl sílu a hlavně ani čas ji vytáhnout. Střely vyrážel a trpělivě čekal, až se hra přesune na soupeřovu půlku. Zvláštní bylo jak se v závěru doposud dramatické a vyrovnané utkání zlomilo. Poté co jsme my srovnali na 8:8, už padali góly jen to litomyšlské brány. Kluci jich přidali ještě dalších sedm. Po zápase ještě následovali penalty všech hráčů. První vychytal, ale trenérovi 2011, který byl s námi na tribuně jako divák, se nelíbilo, že nevyjel z brány. Majkymu proto na dálku radil, co má dělat. Vyjet, zaujmout postoj a pak couvat stejně rychle, jako jede útočící hráč. Majky to zkusil, ale hráč mu udělal kličku a zavěsil do prázdné, jelikož dostatečně rychle nezacouval zpět. Při druhém pokusu to samé, jen na druhou stranu.
„Líp chytá, když je v bráně,“ poznamenal jsem.
„Míšo!“ zařval na něj znovu trenér před nájezdem na branku soupeře, „musíš couvat stejně rychle jako ten hráč!“
Majky opět přikývnul, že chápe a provedl přesně to, co po něm trenér chtěl. Nevím, zda to nebyla jen shoda náhod, ale dalších 6 hráčů mu gól nedalo. A tak jsme vyhráli i nájezdy v poměru 5:2. Což bylo překvapení, jelikož naši kluci s hokejkou a pukem sice čarují, ale často ty svoje parádičky překombinují.
23.12. jsem si po třicetileté pauze nazul na nohy brusle. Dlouho jsem nechával prosby synů, ať s nimi jdu na led, nevyslyšené. Několik dní předtím jsem měl opět problémy s prokrvením mozku, což v mém případě znamená brutální bolesti hlavy, vertigo a rozostřené vidění. Cpal jsem do sebe horem dolem prášky, abych v rachotě přežil, ale to ráno mi bylo najednou dobře jak už dlouho ne. Takže když se k Dádovi a Majkymu přidal i švagr, s tím, že mi půjčí brusle, po dvou ne dost důrazných ne jsem kapituloval. Jen chvíli potom co jsem slezl z cyklistického trenažéru, už jsem mířil na zimák. Veřejné bruslení trvá hodinu a čtvrt a já už toho měl dost po dvaceti minutách kroužení. Nakonec jsem se ale kousnul a díky tomu, že jsem se při jízdě, zakecal s tátou Davidova kamaráda, jsem na bolest zapomněl. Jeho syn Honza byl jediný ze třídy, kdo ho v září následoval k zápisu do školičky bruslení. Pět minut před koncem se ke mně s úsměvem od ucha k uchu a rozpaženýma rukama rozjel Majky (takovou mě radost, že konečně bruslím) a nehledě na mé varování do mě v plné rychlosti napálil. Na to abych se mu vyhnul, bylo pozdě a tak jsem se ho snažil chytit, ale náraz byl tak prudký, že jsem ztratil balanc a hodil záda. Dvakrát operované levé koleno jsem si přitom vytočil do naprosto nepřirozeného úhlu. I přes nadávku, „Majky, já tě zabiju!“ jsem zřetelně slyšel křupnutí.
Z ledu mě odnesli a putoval jsem rovnou do špitálu. Tam mi z kolene vytáhli (nikoli poslední) stříkačku krve a po rentgenu mi s diagnózou prasklého kloubu, koleno oholili s tím, že ho budou muset při operaci sešroubovat. Samozřejmě jsem byl štěstím bez sebe. Už takhle mi v něm chyběla část chrupavky a měl jsem natržený křížový vaz. Takže vyhlídka na další několikaměsíční pobyt doma, kdy ještě víc narostou naše dluhy, mě nenaplňovala právě optimismem. Mladý doktor mě naštěstí po konzultaci s kolegou ještě poslal na magnetickou rezonanci a ta prvotní diagnózu vyvrátila. To co považoval za prasklinu, byl nejspíš jen stín.
Odnesly to pouze vazy, ale jak moc měl určit až ortoped. Vyfasoval jsem ortézu, francouzské hole a vánoční svátky jsem strávil vsedě a vleže. Neschopenku jsem s díky odmítl, s tím, že to rozchodím.
Následující večer jsme zasedli ke štědrovečerní večeři a L. rozlila po připravených skleniček colu a víno.
„A k čemu je to dobrý?“ divil se Majky.
„Děláme to přece každý rok,“ vysvětlila mu L., „někdo z nás ostatním něco pěkného popřeje a pak si přiťukneme.“
„Aha ... a můžu letos já?“
„Beze všeho,“ souhlasil jsem, zvědavý co se v té jeho makovici zase urodilo, „a co bys nám chtěl popřát?“
Majky obřadně pozvedl skleničku s colou a my jeho příkladu následovali, „tak ať je příští rok mamka zdravá ... a taťka ještě živej.“
David Snítilý
Cesta do zapomnění (Maluj ze snů obrázky)
Podrážky bot jsou obalený bahnem cest, otisky v hlíně prozradí směr. Přijde mi vhod, že nemůžu už víc se splést, při vší té špíně, já hrál jsem fér.
David Snítilý
Výchova chlapců v Čechách (kauza umělecká pornografie žáka sedmé třídy)
„Tvůj syn je ve škole vyšetřován v souvislosti s akty na netu,“ vyčetla mi žena. „Zavolej mu a zjisti, o co jde." Luky otráveně přijal hovor. „Čau, tati, co je?“ „Já už jsem se bál, že nejsi po mně,“ svým způsobem jsem mu vyčinil.
David Snítilý
Sexy seznamka pro zadané (Mr. Andre & nesmělá romantička Nikola)
Na otázku, zda krize v manželství trvá? Martin, který už půl roku spal v pracovně, odpověděl, „je to čím dál tím víc stejný." „Takže Magda je jak žumpa?" zhodnotil Ondra. „Jak jak žumpa?" „No ... buď je nasraná, nebo vyčerpaná!"
David Snítilý
Chodí pornohvězdy na rande naslepo?
Do pátečního rande naslepo musím bezpodmínečně zhubnout aspoň dvě kila, dala jsem si nesplnitelné předsevzetí. A taky navštívit kadeřnici Janu, vybrat vhodné šaty, udělat si pleťovou masku, oholit si nohy a Rozkošenku přepůlenou.
David Snítilý
Poslední šance neplodného kance
„Zase tichá domácnost?" odhadoval Kamil. „Doma se mnou nikdo nemluví,“ přiznal Bezďák manželskou krizi a také to, že dcery drží s mámou basu. „Teda až na Mikuláše,“ vzpomenul desetiměsíčního syna, „kterej ale ještě mluvit neumí.“
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Praha 2-Vinohrady, Londýnská, 1+kk, 37m2
Londýnská, Praha 2 - Vinohrady, okres Praha
12 000 Kč/měsíc
- Počet článků 181
- Celková karma 16,74
- Průměrná čtenost 652x