Dobří přátelé jsou v této době největším štěstím
Radek se k nám připojil v době, kdy už měl atletické začátky za sebou. Hlavně ho zajímala běžecká parta, která se kolem nás vytvořila. V období kdy s námi trénoval, měl smůlu na různá zranění a tak se spíš zaměřoval na jiné činnosti v kolektivu. Ne, že by nechtěl něco dokázat, ale prostě mu to zrovna tenkrát nevycházelo a tak pomáhal držet skupinu pohromadě jinak. Dotvářel neuvěřitelnou atmosféru jedinečných letních soustředění. Složil naši slavnou hymnu. Vytvořil vlajku. Hrál na kytaru a zpíval u večerních táboráků. Bez něj by to nebylo nikdy ono. Jeho veselý duch v žádném případě nedovolil ani náznak ponorkové nemoci. Stal se veřejným organizátorem veškeré legrace, která se prováděla kdekoliv a za každé, byť sebe napnutější situace. Uměl to nejdůležitější, na co já nikdy moc nestačil, šířil kolem sebe neustále dobrou náladu a dokázal nás všechny udržet v pohodě i při stresových okamžicích. Když si z někoho utahoval a to on dělal rád a skoro pořád, tak to prováděl tak chytře, že se nikoho přímo nedotkl a všichni to tak také brali. Naopak nikdy nezapomněl být sám centrem legrace, která se ho bezprostředně týkala nebo ho i sice v dobrém smyslu, přesto také někdy zesměšňovala. Zejména, když se ozval vysoký hlas jeho sestry, která na něj jako obvykle mile volala: „Šeredo, a co bude s tím a co tohle,“ tak jsme tušili, že se něco chystá. Ale musím konstatovat, že v naší tehdejší partě uměli přijímat legraci všichni i když se dělala na jejich úkor.
Rada se stal, jako budoucí učitel i zpovědníkem některých kluků a v tom byl jeho přínos neocenitelný.
Jinak ale měl svou hlavu. Prostě přes některé jeho tréninkové názory, přestože jimi občas popíral i úplné základy atletiky, nejel vlak. Někdy bylo velmi těžké mu vysvětlit, že to co děláme je správné tak, jak to provádíme my a ne tak, jak si to představoval on.
Tak jako tak se nakonec pokaždé usmál a po chvíli prohodil: „ Já to stejně udělám podle sebe, mi se to líbí takhle.“ A taky to tak hned provedl a bylo vymalováno.
Určitě se dost často pořádně spálil nejen tréninkově, ale on prostě takový byl. Do party patřil se vším všudy, ale úplně kompletního, zejména závodního života se nezúčastňoval.
Byl sice všude s námi, ale spíš, abych tak řekl, něco jako takový těsný pozorovatel občas zkoušející se zapojit do tréninků i závodů. I jeho přístup k atletice nebyl tak fanatický jako u nás ostatních. Pořád mi tam něco trošku scházelo. V tomto si nás držel trochu na distanc, ale pokaždé upřímně a férově.
Já musím jen smutně konstatovat, že jako trenér jsem u něj naprosto selhal, protože pod mým vedením nic nezaběhl. Určitě se na tom podepsala i jeho častá zranění, ale s tím jsem měl počítat a nějak to řešit. To jsem nedokázal. On byl jeden z těch mála, který doplatil na naše kolektivnější pojetí tréninků.
Ale nijak se tím netrápil, alespoň navenek.
Po rozpadu tréninkové skupiny se vedl sám, vydržel jednu sezónu zdravotně v pořádku a ihned si zaběhl skvělé osobní rekordy. Můj podíl na nich ale nebyl žádný.
Běžela léta. Stal se oblíbeným učitelem, ale nevydržel ten neustále se zhoršující stav ve školství a přestoupil učit vojáky.
Pravidelně jsme se dál vídali, a když viděl moje nadšení, s jakým jsem se vrhl do učitelování, tak mě rychle krotil: „To už nejsou děti, jako za našich časů, ty budeš mít na základní škole problémy.“ Nevěřil jsem mu, ale měl pravdu. Vydržel jsem tam jen pět let. Když jsem odcházel, byl jsem vyhořelý jako jaderné palivo temelínské elektrárny.
A najednou, někdy v průběhu těch let mi Rada připravil neuvěřitelný šok. On, pro kterého byla nejdelší závodní trať, na kterou si zamlada troufl 800 metrů, se po přechodu mezi veterány postavil mezi nás vytrvalce a s odvahou, kterou jsem u něj nečekal, se vydal vstříc dlouhým závodním kilometrům. A běžel dobře. Co dobře, výborně. Počet závodů sice stále odměřoval na misce lékárnických vah jako dřív, ale délka trati mu rozhodně žádné potíže nečinila. Zřejmě pochopil, že jediná věc v našem životě, která nám zadává hranice našich možností, jsme my sami. A přestože všichni kolem stárneme a pomalu se zhoršují naše výkony, on si drží stále svoji úroveň do té míry, že už jej při závodě vidím jen na startu a pak se široce rozesmátým obličejem, až v cíli. S tím svým celoživotním úsměvem od ucha k uchu, který je levnější než elektřina a přesto dává kolem sebe více dobrého světla.
Toho světla kamarádství a přátelství na celý život, které vyzařuje z člověka, na kterého se můžete i v těch nevyhraněnějších životních situacích pokaždé spolehnout.
A tím Rada vždy byl, je a jsem přesvědčen, že i zůstane po celý můj zbývající život.
Zdeněk Smutnýzdeněk
Proč si ty psy nehlídáte
V posledních letech se místo pořádného běžeckého tréninku jen tak courám po lesích se svým psem. Občas vyrazíme i jinam po okolí a nestačím se divit, kolik je všude nalepených na stromech, rozích domů, zastávkách autobusů a na mnoha jiných místech zoufalých proseb o pomoc při hledání něčího psího miláčka.
Zdeněk Smutnýzdeněk
Kdopak mu tolik ublížil
Na svých toulkách po lesích, protože to co teď předvádím, se již nedá nazvat během, ale spíš potulováním, jsem se občas vypravil do míst, kudy jsem kdysi velmi rád běhával. Je to už bohužel příliš daleko na mé současné fyzické možnosti, tak jsem tam delší dobu nebyl. Až nedávno, na podzim, jsem se odvážil opět po těch svých oblíbených trasách zase jít proběhnout.
Zdeněk Smutnýzdeněk
Vánoce jsou pro mě utrpením
Nemám Vánoce rád. Už jako malé dítě jsem nesnášel to přetvařování u vánočního stromku a čekání na dárky, které mi vesměs nic neříkaly. Je pravda, že tehdy byla jiná doba. Oblečení bylo důležitější než to, co si malý kluk mohl přát.
Zdeněk Smutnýzdeněk
Babička byla studnice moudrosti
Jsou lidé, které uslyšíte naříkat snad na všechno. Dokážou na vás sypat z rukávu jeden problém za druhým. Jak stárnou, je to s nimi čím dál horší, což ovšem už teď plně chápu. Přece je stárnutí sebou potíže nese samo sebou. Vidím to sám na sobě. A jsou pak lidé, od kterých neuslyšíte nikdy žádnou stížnost. Jsou nad věcí a věk je nijak nezlomí. Jsou nedolní jak duchem, tak fyzickou výdrží. Přesně taková byla moje babička.
Zdeněk Smutnýzdeněk
Bez maminky už to nikdy nebude ono
Proč je ten život tak nespravedlivý. Hodní a poctiví lidé umírají a grázlové a gauneři se nám tu chechtají do obličeje. Už i tahle spravedlnost, že před Bohem jsme si všichni rovni, se u nás stává jen proklamovanou nic neříkající větou, kterou se kamufluje stav společnosti a bagatelizuje se její rozdělení na ty, co si dělají, co chtějí a zbytek, kteří jsou jen poslušné ovce, které sklopí hlavu a táhnou tu káru, na níž rozmařile poskakují lumpové a grázli, dál.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Česká televize odvysílá před eurovolbami i debatu evropských lídrů
I Česká televize nabídne divákům před volbami do Evropského parlamentu předvolební debaty lídrů...
Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje
Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...
Pomohli její zemi bránit proti Japoncům. Filipínka teď o Češích vydává knihu
Premium Měli to být spojenci nepřítele, ale namísto toho čtrnáct statečných Čechů nasadilo život, aby...
Úlet novin pečetil Trumanův triumf, lovec gangsterů už šok nerozdýchal
Seriál Americké prezidentské volby dokážou překvapit, i když si všichni myslí, že dopředu vědí, jak...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 689x