Německá Evropa nebo evropské Německo?

Buď bude Německo evropské, nebo Evropa německá. Tuto myšlenku vtělil do proslovu premiérky Margarety Thatcherové její poradce Timothy Garton Ash. Kancléř Kohl ujišťoval, že sjednocené Německo bude evropské. Co 30 let poté?  

„Buď bude Německo evropské, nebo Evropa německá.“ Tuto brilantní myšlenku vtělil do jednoho proslovu tehdejší britské premiérky Margarety Thatcherové její poradce a skvělý politolog Timothy Garton Ash. Sentenci poté převzal tehdejší kancléř Helmut Kohl, aby rozptýlil obavy Evropanů, že sjednocením Německa, tedy spolknutím bývalé komunistické NDR (Thatcherová se tomu urputně bránila), nenastoupí nový pokus německých "nadlidí" z nedávné historie o hegemonii Německa v Evropě. No a podívejme se, co se děje 30 let poté.

Nedávno byl v Praze uprostřed těžké energetické krize německý kancléř Olaf Scholz a jeho klíčové téma bylo přesvědčovat Čechy, že by se v EU mělo skoncovat s právem veta. Což jasně znamená, že politický a ekonomický obr EU Německo by mohlo a zřejmě chtělo diktovat Evropě opět svou vůli bez ohledu na ostatní. Někteří škarohlídi dokonce mluví o snaze etablovat "Čtvrtou říši". Před ním byl v Praze orodovat za zničující zelenou tranzice jménem Green Deal  for Europe její hlavní ideolog v Evropské komisi Frans Timmermans. Jak na konferenci v Praze v podstatě řekl, když zlomíme skeptické Čechy, pak zvládneme celou Evropu. Proč autora blogu napadá v kontextu Timmermansova prohlášení reminiscence na výroky sudeťáckého nacisty K. H. Franka, který Čechy označil za „smějící se bestie“? Není opravdu příznačné pro DNA Němců a jejich náklonosti k ideologiím různých barev, že si podle tři roky starého komentáře listu Handelsblatt toužebně mysleli, že jejich vůdčí úloha v ekologické záchraně planety jim přinese zásadní zlepšení mezinárodní image těžce pošramocené nacismem?   

Zatímco česká vláda volá po celoevropském řešení krize a loajálně na něj už od ruské invaze na Ukrajinu čeká, v Berlíně se na Evropskou unii očividně vykašlali. Už před nedávným reprezentativním summitem všech Evropanů (s výjimkou Rusů) v Praze, který neměl žádnou oficiální agendu, oznámil kancléř Scholz, že zachrání německé domácnosti a podniky zasypáním penězi v hodnotě v přepočtu 5 bilionů korun. Ať ostatní namítají, co chtějí. Např. od 1. ledna 2023 do konce dubna 2024 by měl německý průmysl platit 0,07 euro za kilowatthodinu za prvních 70 % loňské spotřeby zemního plynu. To je 1,75 Kč za kWh plynu oproti českou vládou zastropované ceně 3 Kč/kWh. Že tím zvon umíráček pro německou konkurenci i v ČR? No a co! My jsme přece Němci! Také česká elektřina je vinou spekulativních přeprodejů dražší než v Německu, kde mají třikrát větší průměrné platy. Takže realisticky vzato mají Češi třikrát dražší energii než Němci.

Německá vláda totiž dobře pochopila, že pro záchranu Německa z pasti drahých energií, kam ho zavedla sebevražedná Energiewende, jež má nota bene v totálním stylu pokračovat, není jiné cesty, než dotace na dluh. Ty si ostatní země EU, natož chudší postkomunistické státy, ale dovolit nemohou. A česká vláda se stále ještě křečovitě drží své mantry, že i česká elektřina se musí v Česku obchodovat za ceny na německé burze v Lipsku podle prý neporušitelných zásad společného evropského trhu. Německo ale nyní tuto zásadu tvrdě porušilo a vyhlásilo pro řešení energetické, ale také následně sociálně-ekonomické krize zemí EU princip „Zachraň se kdo můžeš!“   

Každopádně německá zelená tranzice a ideologie v jejich slepé sázce na občasné zdroje energie (OZE, někdy nesprávně nazývané „obnovitelné“, jimiž nejsou a nikdy nebyly) nás v Česku i řadě dalších zemí EU dovedla do slepé uličky nezaplatitelných nákladů na energii s hrozbou zničení domácího průmyslu a rozbití sociálního smíru ve společnosti. Protože soláry fungují asi 12 % z počtu 8760 hodin v roce a i nejefektivnější větrné parky na moři maximálně 43 % z ročního času. A co ten "zbytek", kdy vyspělá západní civilizace potřebuje 24/365 stabilní dodávku elektřiny, plynu a tepla, jinak se zhroutí?

Snaha "revolučně opravit" za pár let závislost západních zemí na uhlíkových technologiích, jež vznikaly 300 let a dovedly nás mj. k dostatku prostředků na moderní školství, lékařskou péči a velkorysé sociální zabezpečení, nás hrozí vrhnout o stovky let zpátky. Přitom celý svět závislost na uhlíkových palivech za ohromných nákladů za minulých 20 let snížili z 84 na 82 %. A rozvojové země se zelenou ideologií zastavit nedají. Chtějí totiž asi na rozdíl od nás ekonomicky růst a zvyšovat životní úroveň svých obyvatel.

Čína, jež má reálné ambice ekonomicky brzy předstihnout i USA, ví, že své plány a růst životní úrovně Číňanů zajistí jen s využitím všech druhů energie. To potvrdí i právě začínající sjezd vládnoucích čínských komunistů. Dle zprávy agentury Bloomberg za posledních 10 let Čína uvedla do provozu nové uhelné elektrárny s kapacitou 410 GW, jen v této pětiletce do roku 2025 přibude v uhlí 247 GW nových energetických zdrojů. Tyto přírůstky energie a také emisí CO2 spolehlivě překonají jakékoli úspory západního světa.

Ostatně Čína následována Indií, Vietnamem, Indonésií a dalšími rozvojovými státy pro Západ už nyní vyrábějí obří objem výrobků různého typu (třeba Čína polovinu světové produkce ocele), jež kvůli neekologičnosti výroby či zákazu produkce vládními regulacemi a ESG normami musela ze Západu zmizet. Další objednávky přibydou příští rok, až vinou nepřijatelných cen energie zkrachují další průmyslové podniky v ČR a v jiných zemích Unie. Za hranice Západu bystré oko regulátora a zastánce ideologie dekarbonizační záchrany planety nedohlédne. Nebo jsme snad někdo zaznamenali, že by švédská 19letá ekologická aktivistka Greta Thunbergová se odvážila navštívit Čínu, kde Ujguři v koncentračních táborech vyrábějí komponenty solárních panelů pro Evropany? Nebo třeba Demokratickou republiku Kongo, kde děti při otrocké práci dobývají kobalt (opět těžbu kontroluje Čína stejně jako těžbu lithia ve světě) nezbytný pro ten „báječně čistý provoz“ elektromobilů v EU?

Čelíme zničujícím důsledkům konfrontace zelené ideologie, jež vsadila v naprosto klíčové energetice na technologie v plenkách, či slibuje ty, jež dosud neexistují, pokud někdy. Vrátíme se k evoluci nebo nás tato revoluce zahubí? Už ve Strakově akademii vláda ČR spolu se štáby svých poradců konečně pochopí, že musí v prvé řadě v energetice hájit národní zájmy suverénní České republiky?