ústavní soud svým rozhodnutím ve věci "melčákovy" stížnosti dal "flek" české politické scéně. Dal nepřehlédnutelné varování politikům , že zákony a zejména ten základní, ústava, se musejí dodržovat. Otázkou je, zda to správně načasoval a komu tím "padne karta".
Píšu minuty po rozhodnutí Ústavního soudu s vědomím, že třeba za hodinu bude můj článek směšný ale jsme prostě v situaci, kdy čas znamená hodně. Ústavní soud může nyní nechat situaci právním manévrem přeci jenom dojít k volbám ale také může poslanec Melčák svůj rok v parlamentu "doklepat". Jisto je, že se soud drasticky mýlí, když říká, že nevzniká škoda na veřejných prostředcích, neb volby nezačaly. Peníze politických stran jsou veřejné peníze v širším slova smyslu. Slouží, či měly by sloužit demokracii a měly by být pod kontrolou. Pokud zdržení voleb nebude ve dnech ale v měsících, stovky miliónů těchto prostředků zmizí. Zabolí to všechny. Leč bohaté strany, s mocí, u veřejných zakázek, s příspěvky za poslance budou trpět méně, než strany nové, či dokonce jedinci, kteří vložili své prostředky. Ti asi oslabí, či z politiky zmizí. Reklamní agentury volají, volební štáby nevědí, zda zastavit tok peněz, či pokračovat, sázky nejsou malé. Nejdůležitější je nyní vědět rychle, jak dlouhá bude volební prodleva. Pokud krátká, strany budou krvácet a bohatší o něco posílí. Pokud by ale vše mělo trvat déle, je třeba zachránit co se dá a to ihned. A hlavně , vláda by měla s pomocí parlamentu udělat nepopulární kroky. Rok by byl čas na přebolení křivd. Nejhorší by ale byla nestabilita s nejasnou budpoucností politickou i ekonomickou, to by byla voda na mlýn extrémismu. Zachovejme klid. Přesto, pokud se nenajde řešení, jež zachová termín voleb víceméně nezměněn, volební mapa je překreslena a Ústavní soud měl v ruce tužku. Tak to být nemělo.
