Víkend s Clintonem, Papandreem, Annie Lennox a Larrym Pagem

Rovnou říkám, že tento titulem je víc bulvární, než by se slušelo,  ale tak to pro mě dopředu  vypadalo. Pozvánky na nejrůznější akce člověk systematicky odmítá. Leč Zeitgeist, jakýsi diskusní salón organizovaný firmou Google je prostě jiná liga a na takovou akci prostě odjel každý, kdo byl v Evropě pozván a nebyl zrovna na smrtelné posteli. Rovnou řeknu, že za dva dny padlo jediné české jméno, a to hned s dovětkem, že takoví se často nerodí a teď chybí. Václav Havel. Ale v publiku nás tam sedm Čechů poslouchalo a to bylo nejvíce ze zemí, které si říkají střední Evropa a ostatní nám říkají východ. Ba bylo nás tam více, než Rusů. Za to patří dík českému Googlu s Táňou LeMoigne, které zjevně leží na srdci, abychom byli celkově jako Češi  u toho.

Nechci čtenáře provokovat, ale bývalé sídlo hraběte z Clarendonu předělané na hotel The Grove, kde jen tak mimochodem mívá soustředění anglická fotbalová reprezentace a kde se hraje prestižní golfový turnaj za účasti Tigera Wodse je zážitkem samo o sobě. Píšu to hlavně proto, že taky vzniklo za slavného hosta, královny Viktorie, slovo „weekending“ a s tím spojená společenská kultura. Takových starých sídel uprostřed podobně krásné krajiny máme v Čechách dost. Kdo vysloveně netrvá na vlastní chalupě, něco podobného, byť skromnějšího, by asi bavilo u nás  bavilo hodně lidí a pár by jich to i zaměstnalo.

Samotný program konference nezačal z vesela. Známý historik Niall Fergusson připomněl, že se Velká krize 1929 stala opravdu velkou nikoli Černým pátkem ale až pádem Vídeňské banky Creditantstalt o dva roky později a jestli teď necháme padnout banky ve Španělsku (hrozí každým dnem), jsme asi v podobné kaši. Na to se nedávný premiér Řecka Papandreu pokusil všechny přesvědčit, že Řekové jsou nejpracovitějším národem Evropy a že chyba je nyní jinde. A to v Německu, které nechce za ostatní dluhy zaplatit. Přidalo se několik dalších panelistů, kteří se shodli na očividném faktu, že společná měna předpokládá společnou vládu, alespoň na úrovni federace. Zároveň tvrdili, že oddělit drachmu od eura může být nepředstavitelně nákladné ( a což teprve obnovit liru). Odpoledne pak mluvil o podobném bývalý ministr zahraničí Francie i EU Francouz  Bernard Kouchner. Také podpořil , aby to Němci vše zaplatili. Jaký ale za to dostanou v Evropě vliv, o tom byli všichni zticha. Zjevně o to se nyní jedná. Kolik kdo zaplatí a co za to. Němců bylo v publiku hodně, ale nikdo se jich na nic neptal... Jako občan střední Evropy a částečně Němec jsem vždycky trochu nervózní, když se něco chce po Německu a nekomunikuje se s ním. Obvykle to končí dost dramaticky. Mě se nejvíce líbil na toto téma sir Martin Sorell.  Jasně řekl, že Indie a Čína mají v každém oboru činnosti nejvíce talentů a pracovníků a my se prostě musíme smířit s tím, že po staletích, kdy byla Asie v problémech asi budeme mít pár století trable my. Jasně sdělil, že nemá smysl se přít o tom, kdo je v Evropě nejpracovitější, neb Korejci pracují ročně o 1000 hodin v průměru více, než Němci.  A ještě docela efektivně. Pokud oni nezvolní anebo my nezrychlíme, trend je jasný, staneme se periferií.

Pak mluvilo několik lidí o svých zajímavých projektech. Vivien Westwood známá módní návrhářka horlivě a nezastavitelně chrlila myšlenky o hrozbě globálního oteplení, dává do toho hodně peněz, ale bylo to spíše smutné, zjevně s tím nepohne a je to už starší dáma, přesněji Dame. Úplně jinak charitu pojala zpěvačka mého dětství, dospívání a nastupujícího stáří Annie Lennox. Sama začala pomáhat matkám nakaženým AIDS v Africe a jejich dětem, takových tam umírá 1000 denně. To je pro představu několik Lidických tragédií každé nové ráno. Fotografie byly působivé. Annie to má připravené jako skvělou show a trochu i přehrávala. Jenže jí člověk opravdu musí obdivovat, ona opravdu dost lidí přesvědčila , zapojila, zachránila. Žádná tvářička pro charitu ale silná ženská, která to prostě dotáhne. Celá akce byla věnována ženám, bylo jich rekordně v sále i za řečnickými pulty. Zaslouží si to. Prý bude pod jejich vedením svět bez válek, když budou méně vládnout muži.

Galavečer byl ve znamení youtubovských hvězd- dvanáctiletiletá dívenka a extravagantní zpěvačka, jakási béčková Lagy Gaga. No jo, ale zkusily to přes web, když to nešlo přes klasické managery a mají prý nejenom miliony kliků ale i peněz. Docela pozitivní inspirace. Je ale jasné, že i na internetu je spousta „naloadovaných“ a málo vyvolených či dokonce bohatých, ale je to šance.

Zeitgeist znamená německy duch doby.  Mimochodem je docela fór, že tohle klíčové slovo německé filosofie vzali Američané za své, aniž ho kdokoli z nich uměl pořádně vyslovit. Celá akce  si kladla za cíl (a dost se jí to i povedlo) ukázat účastníkům, kterak tepe naše současnost. Začala před lety jako debaty o všem zajímavém, striktně bez produktů firmy Google. Teď už se novinky z vývoje ukazují a  mě to „bralo“ více, než 10 politiků dohromady. Hrají si se spoustou dobrých nápadů, dost se posunují všechny aplikace a já se snažil si osahat všechna dema, která mi půjčili do tuky. Jako přesvědčený „jablíčkář“ jsem si říkal, jak by na to odpověděl Steve Jobs a že tohle zápolení může časem chybět. Šéf Googlu Larry Page nemá ani trochu šťávu dnes už mrtvého šefa Applu ale to nemají ani jeho nástupci u „jablek“. Larry Page je  zvláštní člověk, přesně ten typ, které znám z našeho Matfyzu. Zjevně si rád hraje a myslí si, že je spíše na začátku kariéry, pořád zkouší. Není to „business guy“, je to ajťák. Nesundal ani na chvíli svoje brýle známé z youtube, něco mezi telefonem, sekretářkou a počítačem na nose, hmatatelný kus sci-fi. 

Trochu děsiví byli roboti, kteří už chodí terénem jako koně. No zatím spíše jako muly ale vypadá to docela jako strašidelná budoucnost „now“. Každý umíme to svoje. Jakmile přišlo v Zeitgeistu na technologie , bylo to prostě nejlepší a skutečný „tep doby“ (http://www.beyond2012zeitgeist.com/google-glasses-latest-step-towards-merging-humans-with-computers).

Naprosto úžasný byl festival lidí překonávající hranice lidských možností- rekordman všech možných expedic, najmě polárních, sir Ranulph Fiennes, to je nejenom naprosto mimořádná osobnost. Jenže on přednáší tak, že by ho měli Češi sledovat v 8 večer na prvním programu a byl by to program roku! Je vidět, že nutnost shánět sponzory může výzkumníkům i docela prospět. Minimálně se naučí nám všem ostatním vysvětlit, co vlastně zjistili a přitom nás neuspí.

A nejlepší nakonec. Moc jsem nebyl „odvařený“ hned z několika zúčastněných politiků, kteří tam byli, ale Bill Clinton, to je jiná. Pozítří bude v Praze a snad ve stejné formě. Je vidět, že složitý systém americké politiky generuje řadou primárek a voleb docela jiné osobnosti, než mezi sebou vyberou partaje v Evropě- ať je to u nás či v jinde. Volil slova ale neutíkal před otázkami, fakt říkal, co si myslí a byl v tom i kus emocí. Byl zábavný a člověk má chuť mu to věřit a zapomenout na všechny stážistky z Bílého domu. Měl jsem ho rád jako prezidenta (snad jsem si nebyl jist bombardováním Bělehradu- to je ale složitější příběh) a mám ještě raději. Zjevně nežije jen z lobbistických přednášek ale i se o něco snaží i když je vlastně v důchodu.

Jedni z nejchyťrejšich lidí Evropy v publiku a všude kolem, zajímaví řečníci. To by asi neškodilo ani Praze. Řeknete si, proč nás „prudí“ s akcí pro pár prominentů. Leč já Vás na ni spíše lákám. Je opravdu jiná doba a vše podstatné najdete na webu a udělejte si sami názor: http://www.youtube.com/zeitgeistminds?x=/