Okamuro, Okamuro, přestaň nás oblbovat!

Tomio Okamura vědomě lže. V podstatě představuje učebnicovou ukázku nezodpovědného populismu: moc dobře ví, že slibuje, co nemůže splnit…

Okamura je mistr falešného politického podnikání. Vypočítal si, kolik vydělá, když sežene dostatek hlasů a dostane se ve volbách do parlamentu.

Přečte si k tomu pár sociologických analýz o tom, čeho se lidé bojí a co se jim nelíbí. A bez ohledu, zda je to reálné, začne slibovat, co ladí sluchu široké veřejnosti. Občas přileje do ohně rozdmýcháváním strachu a nenávisti, aby sebe mohl pasovat do role mesiáše. Nevadí mu, že to, co slibuje, nemůže splnit. O to tu nejde. Jde o to vydělat slušné prachy na lidské důvěře. Však ono se pak všechno snadno svede na jiné, kteří jeho „upřímnému snažení o lidské dobro“ zabránili.?

Člověk, který aspoň trochu stíhá pozorovat politiku velmi snadno rozpozná, že jde o lháře a politického podvodníka. Nicméně se vždy najde dostatek lidí, kteří (většinou nezaviněně) politice nerozumí a kteří jeho manipulaci neprohlédnou. Takoví naletí na jeho líbivé sliby a hesla i když sám Okamura jimi ve skutečnosti pohrdá. A paradoxem dějin bývá, že nejvíce důsledky politiky takovýchto populistů zpravidla odnesou nejvíce právě jejich voliči…