Tuto zásadní otázku vyvolává nejen celé jeho působení v prezidentském úřadu, ale zejména jeho poslední návštěva v Rusku. Byli jsme svědky absurdního divadla, které nutně otevírá otázky pozadí celé jeho mise v současné politice.
Otázka skutečné identity této kontroverzní "polistopadové" politické osobnosti není jednoduchá. Miloš Zeman je inteligentní člověk a nelze jeho chování a politickému jednání přisoudit čistě označení "idiotské", ač ho sám velmi rád používá. Pravda, kombinace stařecké demence, pokročilého stádia alkoholismu a patologické formy narcismu je poměrně výbušná směs, která může způsobovat jednání za hranou rozumové sebereflexe a racionality a ze Zemana činit "užitečného idiota", kterého mohou manipulovat jak rozmanité zájmové kruhy, tak zahraniční velmoci. Míra jeho servility vůči ruským lídrům, arogance, s jakou se projevuje k vlastním lidem, kteří mají, byť jen náznakem, kritický pohled na některé jeho postoje a v neposlední řadě sklon k "tlupovosti" a klanovosti v níž přijímá za partnery jen ty, kteří se mu klaní, jsou mu loajální a užiteční pro jeho zájmy, to vše jsou diagnostické znaky, které postupnému rozkladu osobnosti nasvědčují.
Přesto je zřejmé a z dlouhodobého hlediska pravděpodobné, že jeho jednání fatálně poškozující naši zemi, má logickou souvislost a není jen souborem manipulovaných nahodilostí. Jako společný jmenovatel dlouhodobého Zemanova chování se nabízí interpretace, že mu jde v podstatě o vědomé přesměrování naší země z orientace, kterou 28 let sleduje, orientace na nejvyspělejší část světa – směrem k západním hodnotám, liberální demokracii, EU a samozřejmě k zajištění bezpečnosti v rámci NATO. Zeman sice málokdy otevřeně říká, že má takové záměry, nicméně jeho podpora čínských a zejména ruských politických a hospodářských zájmů, včetně podpory ruské propagandy snažící se o rozklad politického prostředí EU, bez něhož nemáme šanci dosahovat takové hospodářské a bezpečnostní úrovně, jakou máme teď, zřetelně ukazují na jeho skrytou kolaboraci se znovu se rodící Ruskou imperiální realitou. Z jeho kroků lze číst, že by nás rád postupně přesunul z pozice rovnoprávného člena v prosperujícím společenství EU do role kolonie ekonomicky i společensky strádajícího Ruska, které se nemůže vymanit z post-imperiální mentality 19. století.
Zemanova osobní spolupráce s kontroverzními architekty současné ruské reality spíše nasvědčuje tomu, že vědomě kolaboruje na jejich zájmech. Je to o to bizardnější, že jde o tu samou zemi, která naši vlast dvakrát brutálně znásilnila. Poprvé, když svým vlivem umožnila násilný puč komunistické strany v roce 1948, následovaný terorem vůči většině obyvatelstva. Podruhé pak v roce 1968 otevřenou vojenskou agresí a zdecimováním zbytků české národní a občanské hrdosti. Dnešní Rusko vedou lidé formovaní KGB a tím samým režimem, který ze Sovětského svazu udělal mezinárodní totalitní velmoc, která kromě jiných zemí zdecimovala českou společnost ve zmíněných dvou obdobích. A na rozdíl například od Německa, které se od své nacistické minulosti zásadně očistilo, Rusko otevřeně obnovuje svoje ambice ze sovětské éry. A nic na tomto faktu nevyřešilo trapné divadlo během Zemanovy návštěvy Moskvy, které jmenovaný sehrál s premiérem Medvěděvem ohledně kontroverzního článku obhajujícím okupaci naší země v oficiálním ruském médiu.
Myslím, že již nastala chvíle, kdy je třeba dát stranou diplomatický jazyk u nás rozšířený, zejména když jde o hlavu státu, a věci pojmenovat pravým jménem. Miloš Zeman kolaboruje s minulým a potenciálně i budoucím agresorem a nepřítelem naší země, ponižuje naši zemi a opakuje tím fatální historické chyby. Zařazuje se tím mezi tragické osoby našich dějin, jako byl Klement Gottwald nebo Vasil Biľak.
