Dnešní inaugurace Donalda Trumpa americkým prezidentem reprezentuje opravdový „černý pátek“ nejen pro Ameriku, ale pro celý globální svět. Trump reprezentuje to nejhorší v politice, co nám dnešní doba může nabídnout…
Donald Trump ztělesňuje prototyp vulgárního populismu. Zvítězil ve volbách především tím, že verbalizoval a odšpuntoval frustrovanou část společnosti svým vulgárním a nenávistným jazykem. Nenabízí řešení, jen naplnil svá ústa vulgární kritikou všeho. Tedy kromě sebe…
Trump nezvítězil charismatem, nýbrž protože sprostě porušoval pravidla hry. Pokud někdo primitivně rozehrává nízké lidské pudy ve formě závisti, nenávisti a pomstychtivosti, snadno získá hlasy mas. Není to však férové vítězství. Asi tak, jako když ve fotbale někdo přestane respektovat pravidla hry a „profauluje se“ k vítězství…
Tento člověk představuje falešný obraz spasitele „rozhněvaných pracujících vrstev“ společnosti. Nepatří k nim a je do jisté míry jejich negací. Miliardář, který došel majetku tou nejméně „pracovitou“ cestou – dědictvím, machinacemi, obchodem s nemovitostmi, unikáním daním a showbyznysem. Jeho voliči jsou první, kteří byli oklamáni.
Na Americe je toho mnoho, co obdivovat. Ale Trump svým profilem reprezentuje přesný opak. Ztělesňuje to nejodpudivější na Americe – směsici jakési umělohmotnosti, kýče a povrchnosti. Jak vystřiženo z mnoha komerčních amerických televizních seriálů. Trump představuje tu část americké kultury, která ve světě vytváří oprávněné protiamerické stereotypy, když se v rámci globalizace vnucuje, coby kultura univerzální.
Amerika má nejlepší univerzity, ale zároveň i jednu z nejhorších úrovní obecné vzdělanosti ve vyspělém světě. Donald Trump, jakoby chtěl hrdě představit tu druhou. Mediálními výstupy s neuvěřitelnou sebedůvěrou ukazuje svou neinformovanost a nedovzdělanost, když se vyjadřuje k řadě senzitivních globálních témat.
Odpudivým je jeho sklon k nepotismu. Za své hlavní politické partnery učinil během kampaně v podstatě svou rozvětvenou rodinu a přítele. Až v poslední fázi jeho „úspěšného tažení“ se k němu přidávají profesionální politici, mnohdy samozřejmě z oportunistických důvodů.
Trumpova morální problematičnost je zřejmá nejen z jeho mnoha sexuálních afér, ale i z jeho hulvátsky a nenávistně vedené kampaně. Jestli takto bude pokračovat v úřadu prezidenta, může globální politiku zanést nebezpečnými konflikty rasového, třídního a národnostního charakteru.
Podezřelý je i jeho vztah k Rusku. Rusko a Putin jsou jediní, které během své politické kampaně vulgárně neurážel. Naopak, opakované projevuje obdiv k Putinově autoritativnímu vedení a za ministra zahraničí si vybral Putinova přítele a bývalého šéfa ropného gigantu, který s Ruskem čile obchoduje. Teorie o tom, že Rusko s Trumpem již dlouho tiše spolupracuje a pomohlo mu (nejen) hackerskými útoky do úřadu, není vůbec mediální konstrukt. Nejhorším je pak fakt, že pro to mají důkazy jen samotné ruské tajné služby, které tak mohou snadno Trumpa držet v šachu a ovlivňovat ho jako loutku…
Netrpím nevraživostí vůči Americe. Naopak, mám k Americe v mnoha oblastech respekt a obdiv. O to více mne fenomén Trump děsí. Vstupujeme s ním do nejisté doby, která se v mnoha parametrech podobá období nástupu autoritativních a fašistických režimů v první polovině 20. století. Doufejme, že jsme se z dějin dostatečně poučili a zůstane jen u podobnosti…
