Jak se postaví poslanci levice budoucímu zadlužování?

Některé české politické strany mají sklony k ostentativní pravicovosti. Jedny proto, že si upřímně, leč mylně myslí, že jsou pravicové, jiné třeba proto, že jim to marketingově funguje. Soukromý sektor je něčím, co je neodmyslitelně s pravicí a pravičáctvím spojeno. Základním rysem pravicové politiky totiž je uvolňování prostoru soukromému sektoru odstraňováním toho státního. To však vládní „pravicové“ strany nepochopily a snaží se pravičácky blýsknout zapojením soukromého sektoru do státní správy. Typickým příkladem je to, když s velkou pompou nahradí drahý úřednický aparát službami soukromé společnosti. Outsourcing nakonec vyjde ještě mnohonásobně dráž než úředníci státu. Taková politika nemá s pravicovou vůbec nic společného. Dalším typickým příkladem podobného omylu jsou takzvané projekty PPP, tedy projekty, o nichž rozhodne stát, ale jejich realizaci provede soukromník. Na rozdíl od outsourcingu však projekty PPP mají mnohem vážnější důsledky pro budoucnost veřejných rozpočtů.

Projekty PPP

Projekty PPP nejsou totiž vůbec ničím jiným, než skrytým deficitem státního rozpočtu. Například výstavba dálnice na základě tohoto principu vypadá tak, že stát rozhodne o tom, že chce, aby odněkud někam vedla dálnice. Následně vybere společnost, která tuto dálnici postaví se vším všudy a po dobu dalších X let (obvykle se hovoří o 30 letech) ji bude provozovat. Neznamená to však, že by ji soukromník postavil, vybíral na ni mýto a za něj ji spravoval. Systém PPP funguje jinak. Stát této společnosti splácí každý rok podíl z ceny dálnice + příspěvek na údržbu. Po splacení dálnice připadne státu. To však jinými slovy znamená, že se stát na X let zadluží, jen se to neprojeví ve výši státního dluhu. Dluhem to však je, protože se stát zavázal dalších X let splácet miliardové částky. Vládní strany se chvástají tím, že soukromník si ohlídá ceny, které mu budou stavební firmy nabízet a nebude tak docházet k předražování staveb. Je možná pravda, že si to soukromník ohlídá, ale stát z toho nic mít nebude, protože tyto úspory zůstanou soukromníkovi. Slabým článkem totiž není firma, ale stát. Na rozdíl od klasického financování dálnic však PPP znamená další riziko v podobě stavu dálnice. Státní dálnice stát musí průběžně udržovat, protože nehrozí, že by to v budoucnu za něj někdo udělal. Tyto dálnice však soukromníci za pár let předají státu a nejsou motivováni nějak zvlášť investovat do dobré kondice dálnice. Je proto možné, že za 30 let stát dostane dálnice před generální rekonstrukcí a bude tam, kde byl před projekty PPP. Namísto úspor a snižování deficitu se tak jen dočkáváme nových dluhů, ještě méně transparentních než dosud.

Vyrovnání státního rozpočtu

Další charakteristickou politikou pravice je vyrovnané nebo přebytkové hospodaření státu a to i v případě hospodářského poklesu. Toho se však se současnou vládou nedočkáme. Naopak, i přes hospodářský růst, nás čeká v roce 2011 dalších minimálně 135 miliard dalšího zadlužení. Možná však ještě více, protože vláda namísto úspor a škrtů jen mění metodiku výpočtu, aby deficit vypadal méně hrozně. Další metodou, jak skrýt deficit státního rozpočtu, kterou na nás vláda zkouší, je převedení deficitů mimo státní rozpočet. Kromě již zmíněných projektů PPP je to třeba umožnění jednotlivým úřadům emitovat vlastní dluhopisy, tedy zadlužovat se tak, aby se to nepromítlo do deficitu státního rozpočtu. Promítne se to pouze do veřejného rozpočtu, který však není zdaleka tak sledovaný médii. Častou výmluvou vlády na otázku, proč nevyrovná rozpočet ihned, tedy od roku 2011, je, že to ihned nelze, že se úspory musí dělat postupně, aby se nedotkly takového množství lidí. To je ale pouhá výmluva. Neexistuje ospravedlnění, proč by se nemohl vyrovnat už od příštího roku. Pokud má vláda vymyšlené úspory ve výši 150 – 200 miliard tak, aby došlo k vyrovnání rozpočtu. Pokud vláda ví, koho propustí, který úřad zruší, které pravidelné výdaje přestane činit, proč je nerealizuje ihned? Pokud ví, že nějakého úředníka propustí, proč to o 3 nebo o 5 let protahovat. Čím dříve si ten úředník najde práci v soukromém sektoru, tím lépe. Skutečným důvodem není ochrana lidí, nýbrž to, že vláda nemá nejmenší tušení, kde ty peníze vzít. Jediné, co dokáže, je plošně škrtnout platy, což je zlomek toho, co je potřeba ušetřit. Není to ale nijak složité. Ve státní správě jsou stovky miliard zbytečných výdajů. Stále existují drahé úřady, které jsou pozůstatkem socialistických ústavů, a bylo by možné je ihned pro nepotřebnost zrušit (doporučuji rubriku úřad na zrušení na www.nechtenasbyt.cz/urad/). Že se dá oněch zbývajících 135 miliard poměrně pohodlně uspořit, dokazuje aplikace, ve které si může každý občan vybrat takové úspory, které mu nejméně budou chybět a tím se přesvědčit o tom, že vyrovnat rozpočet od roku 2011 lze (k dispozici na www.svobodni.cz/snizte-schodek-statniho-rozpoctu/).

Úskalí a příčiny rostoucích deficitů

Rostoucí schodky státního, resp. veřejného dluhu, jsou příčinou i důsledkem téhož problému. Celou polovinu každoročních deficitů tvoří úroky ze státního dluhu. Dokud nebude vyrovnán státní rozpočet, bude i toto číslo dále růst. Česká republika se tak dostala do dluhové pasti a jen rázné řešení v podobě okamžitého vyrovnání může smyčku ukončit. Další pastí státního zadlužování je tzv. vytlačování soukromých investic. Když si stát každoročně půjčuje 150 miliard korun, pak každým rokem v soukromém sektoru těchto 150 miliard chybí. Firmy mají existenční potíže, když nedostanou úvěr a musí propouštět. Je těžší rozšiřovat podnikání a vytvářet nová pracovní místa, když firmy nemají peníze. Zároveň se tak stát připravuje o peníze vybraných na daních. Kdyby stát půjčováním si nedusil soukromý sektor, mohl by lépe fungovat a Česká republika by se mohla dostat do rychlejšího růstu. To by mělo opět pozitivní vliv na rating ČR a v důsledku toho na úroky, za něž si ČR půjčuje. Dokud se budeme plácat na místě, nic se nezmění.

Vracím se tedy k původní otázce: Jak se postaví poslanci levice budoucímu zadlužování? Všech 200 poslanců levice, které dnes sedí v poslanecké sněmovně, bude podporovat další zadlužování české republiky. 118 přímo, protože to bude jejich dílo, 82 bude na oko proti, protože nemohli ČR zadlužovat samy. A tak to bude dál. Opticky se bude zadlužování snižovat stále důmyslnějším skrýváním. A nezmění se to tak dlouho, dokud se do parlamentu konečně nedostane pravicová strana.