Hrad versus "několik brad"

Malé zamyšlení nad dnešním svátkem a vším, co se odehrává v naší vlasti za několik posledních let. Nemíním se nějak blíže zaobírat medailí pro pana Bradyho, kterého jsem, a věřím, že většina z vás také, nedávno neznal.

V roce 2013 proběhla v naší zemi historický první přímá volba prezidenta republiky. Jako poměrně dlouholetý zapisovat volební komise jsem si všiml nebývale zájmu o tuto volbu, jelikož co potěší občana více, než možnost přímo se podílet na volbě hlavy státu. Přiznám se, že jsem v té době byl připraven dát hlas Tomio Okamurovi, jenž nakonec podmínky účasti v přímé volbě nesplnil. Ruku na srdce, kdo z vás byl spokojen s výběrem kandidátů? Já rozhodně ne a proto jsem se druhého kola nezúčastnil a nevolal ani jednoho z obou pánů. Nicméně Ing. Miloš Zeman se po právu stal prvním přímo zvoleným prezidentem v novodobých dějinách naší země a já, jelikož se cítím býti demokratem, tuto volbu, jakkoli nešťastnou, respektuji. Respektuji vůli většiny voličů, kteří, na rozdíl od posledních voleb do senátu a krajů neseděli doma a přišli. V tom spočívá kouzlo přímé volby navíc do tak významné státní funkce. Náš prezident je přesně takový, jakého si zasloužíme. Můžete s tím, jak by řekl Cimrman, nesouhlasit, můžete o tom vést spory, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat, já dodávám: zaplať pánbůh. Ve svém životě věřím, že se některé věci nedějí náhodou a stejně tak věřím tomu, že všechny události, které mají směřovat k dehonestaci hlavy státu, mají skrytý podtext a i kauza, která by se s nadsázkou dala nazvat "hrad versus několik brad" (nic proti starému pánovi) slouží pouze k odvedené pozornosti od věci, na kterých by jinak uspěly zraky médií a veřejnosti. Co mne nejvíce mrzí, že jsou k politickým bojům, jejichž trapnost hvězd se dotýká, jak by dnes zhnuseně prohlásila kněžna Libuše, zneužívány významné dny v dějinách našeho státu. Demokracie s sebou nese riziko, že volba nebude dle našeho gusta. Jakákoli. Demokracie s sebou nese zodpovědnost a možnost výběru. Přijmeme proto fakt, že na hradě máme člověka, který mnohým není po chuti, jehož mluvčí jest mnohým, jen ne odborníkem na etiketu, hradní protokol a komunikaci s médii, jehož kancléř dodnes nemá bezpečnostní prověrku, na druhou stranu čemu se divíme, když náš vicepremiér nemá negativní lustrační osvědčení, a on sám se nám, sledujíc naše žabomyší války musí velice pobaveně smát. Nedivím se mu. Berme v potaz jeden důležitý fakt: byl demokraticky zvolen. Více než před 27 lety to nebyla naprosto myslitelná věc, prezidentem byl člověk, který řídil tuto zemi z pověření jediné vládnoucí strany a my jsme mohli pouze přihlížet tomu, co se v nejvyšších kruzích naší politiky děje bez možnosti do ní účinně zasáhnout. 
Nekažme proto ostatním o demokracii, zatímco ji sami pošlapáváme. Respektujme demokratickou volbu, protože to není samozřejmost, svoboda znamená možnost volby a tu dnes máme, proto si ji nenechme vzít a spíše než pořádání demonstrací proti hlavě státu a předávání nejvyšších státních vyznamenání uctěme v tento den památku těch, kteří nám umožnili žít ve svobodném Československu po letech Habsburského útlaku a vytvořili svými činy a morálním příkladem základ dějin naší krásné země.
Na závěr bych vám všem, co máte neodkladnou potřebu bojovat proti hlavě státu, doporučil: buďte demokraty, jděte ostatním příkladem a navrhněte do příštích prezidentských voleb takového kandidáta, který osloví většinu voličů. To je podle mne jediný legitimní způsob.