Pro domov můj!

Zpětnou vazbou, určující charakter našich činů je naše svědomí. Zpětnou vazbou, pro určení správnosti rozhodování vedení společnosti je reakce jejich členů. V případě ekonomického celku firmy, můžou lidé společnost, z důvodu nespokojenosti, opustit. Co však mají dělat občané v občanské společnosti, kde politické vedení na všech stupních nerespektuje jejich vůli a umožňuje zákonně občanskou diskriminaci. Bezohledně na bezprostřední nebo dlouhodobou budoucnost, prosazují stav, který většina lidí vidí jako představ blížící se společenské katastrofy. Marné je volání : "Zde je domov můj!"

      Několik desetiletí a výměna pár generací, která nastala v naší zemi, způsobila, že od druhé světové války máme zde spoustu trpkých plodů, které si většina z nás nepřála. Sklízíme neúctu k člověku a dokonce bezcitnost ke svým nejbližším, tj. přátelům, nejbližším spoluobčanům, a také vlastní rodině. 

      Pokrytectví, přetvářka, zrada a lež se stála běžnou součásti našeho všedního života. Aroganci až agresivitu vůči ostatním charakterizuje mnoho lidí mladých, ale také starších, tj. těch, od kterých bychom již čekali vyzrálost, ve smyslu poznávání života a nezodpovězených otázek našeho bytí.

      Je totiž známo, že prožité životní události a osobní zkušeností, přivedou většinu lidí k zamyšlení, názorovým změnám a ke správně společenskému konečnému jednání - činům. Pokud si budeme uvědomovat to, co pro nás znamená uspokojování našich potřeb a posléze vývoj k dokonalejšímu člověku a jeho žití, uvědomíme si také vlastnosti, které charakterizují jedince zlého a dobrého.

      V tomto smyslu je zarážející, kolik lidí jedná s ostatními tak, že vědomě ukazuje, že jim nezáleží na tom, co si ostatní budou o nich myslet. Někdy to vypadá, jako snaha, vyrovnat se většinovému nazírání na svět, což vidíme především u mladé generace, která některé postoje dokáže často nepříjemně dovést do absurdity.

Ptáme se: „Kde se takové špatné většinové nazírání bere?“

      Někteří odpovídají, že důvodem je špatná výchova ve škole, v rodině, nebo zkažené společenské prostředí. Čím dál, tím více se však lidé přiklánějí k pojmenování konkrétních skupin a osob, které svými činy doslova zesměšňují snahy tvůrčích lidí, jenž by měli tvořit elitu národa.

      Toto jmenování a konkretizování Zla je spojeno s osobním hrdinstvím autorů, což většina z nás si uvědomuje, a samá má strach, postavit se proti nepravostem a často dokonce proti hlouposti, způsobující příkoří většině lidí.

Občan má strach, i když stojí sám na hraně života a smrti vlivem zoufalství, které mu přinášejí špatná politická rozhodnutí!

      Nemáme však jiné možnosti, než najít v sobě odvahu, postavit se na obhajobu právního a morálního prostředí, pro vývoj k lepšímu žití všech občanů. Ti, co stojí u moci a za každou cenu se hodlají v pozicích udržet, vidí svoji činnost jako politickou hru, kde občan a dokonce, jak je vidět, i mnohopočetná skupina občanů zaplňující Václavské náměstí, nemá pro ně žádnou cenu!

      Komentáře o legitimitě protestů lidmi, představující příčinu Zla, vyznívají jako výsměch spoluobčanům, kteří jsou nucení snášet dopady, které mnohokrát odporují zdravému rozumu. Jakoby nám mezi řádky při tom sdělovali: "Jen se pokojně odreagujte a bude zase na čas klid!"

      S lítostí a sevřením hrdla, znemožňující vyslovit slova, mnozí z nás nahlížíme na pokrytectví těch, kteří v rozporu se svými rozhodnutími, provádějí gesta k ovlivnění lidí.

Situaci lze charakterizovat obecně, jako absurdní projev člověka, který způsobí strastiplný život a úmyslně smrt svého odpůrce, a posléze mu chodí klást věnec na hrob, každoročně ve výročí této události a proslovy chválí jeho činy.

      Je zřejmé, že lidé a především mládež, když tyto a jiné rozpory vidí, hledá odreagování v nějaké švejkovině, recesi, nebo nakonec poklesu morálních hranic a tak posléze vzniká např. ztráta úcty k starším, a obecně k autoritám.

Jak si má člověk vážit intrikářů, pokrytců, prospěchářů nebo dokonce zlodějů?

      Rozhodně jejich populistická gesta neodvedou pozornost od činů Zla, které učinili. Jejich herecké umění a objektivizace zdůvodnění, dokáže možná jistou část populace zmást, ale nemá nic společného se sebekritikou a změnou trendu k lepšímu žití. Naopak, často skrytě vyzvedává a posiluje tu skupinu občanů, u kterých se ve větší míře projevují takové lidské vlastnosti, které pro svůj záměr potřebují. Je to např. obecně známá závist a neschopnost dorovnat se v něčem ostatním.

      V této souvislosti objektivizace příčin a označování nepřítele a viníka nezdaru, je jejich „vodou na mlýn“, kdy se vytvoří záměrně „guláš“, který nakonec skryje především hloupost a chytráctví. Mnohdy hlavní příčinou je odvedení pozornosti od důležitějších témat, které pak veřejnosti unikají.

      Je řada placených profesionálů, které koneckonců vidíme v TV komentovat nejrůznější politicko-hospodářské situace, a kteří nám vymýšlejí různé taktiky prosazování politicko-hospodářských plánů, provádějí pak analýzu tak, aby zastřeli pravou příčinu, často katastrofálních dopadů, podle kterých pak většina občanů musí žít.

      Dokonce, již jednou vyhlášené paskvily zákonů a nařízení, zůstávají nadále v platnosti a přibývají k ním další. Očividně je dopad na ostatní jejich spoluobčany nezajímá! Jakoby skrytým cílem byla naše likvidace.

Vlivem špatných zákonů a rozhodování umírají lidé!

      Zatímco na západ od našich hranic funkcionáři odstupují, z našeho hlediska, z malicherných důvodů, u nás v podstatně horších selháních, ve funkcích zůstávají a působením svého politického okolí, objektivizují své počínání tak, že nakonec hlavní viníci jsou vlastně postižení občané.

      Profesionální rádci těchto funkcionářů říkají, že všechno má svůj čas, že po čase skandál utichne a lidé zapomenou. Neuvědomují si však, že svůj čas má také - zrání přesvědčení lidí a právě toho, co považuje většina za zatím nevysvětlené tajemno a hledá na něj odpověď ve své duši. To je přesně to, co postaví všechny na tu správnou stranu!

      Naším přáním je demokracie, směřující k lidskosti a nikoliv diskriminující tvořivé občany a umožňující svobodu nositelům špatných, nežádoucích lidských vlastností, jenž se nadřazují samovolně nad nás, nad ostatní spoluobčany. Těmto zkaženým lidem dominuje chamtivost, rozkrádání, pokrytectví a pohrdání čestným a citlivým člověkem.

      Lidé u nás zrají a uvědomují si svoji sounáležitost. Hledají sjednocení a formování k vytvoření lepší životaschopné společnosti. Ekonomika má v takové společnosti sloužit člověku a rozhodně není o způsobu hromadění peněz za každou cenu a o zotročení lidí!

Jedno moudro, které si dovolím parafrázovat říká: „ Abychom se mohli spojit, museli jsme se rozdělit.“ 

      Jakkoliv si někteří chytráci přejí využívat našeho rozdělení ve svůj prospěch, tím dokonalejším vývojovým stupněm je a bude SBLÍŽENÍ všech, kteří chtějí být nositeli Dobra!!!

Udělejme všechno PRO DOMOV SVŮJ, kde je nás deset milionů! Dokažme, že mezi námi jsou také lidé schopni lidských projevů, tvořící náš domov krásnější, kulturnější a přátelštější!

Začátek je prostý: "Ti, co jsou námi volitelní, musí být také námi odvolatelní i v průběhu volebního období!"

Jsem přesvědčen, že přijde doba, kdy volení funkcionáři při svém pochybení, znevažující společnost, kterou zastupují, nakonec budou odstupovat sami. Jejich čest a úcta k svým voličům bude pro ně prestižní záležitosti.

Mnoho schopných lidí vidí, k čemu vedou naše kroky

a těm špatně vidícím mocipánům radí.

Ti však, vědomí si své zrakové neschopnosti,

možnost prozrazení tohoto taje veřejnosti, jim vadí!

Nakonec jedno české moudro: "Poslední pták, který do svého hnízda .... !" horší už je jen, "Když si někdo nechá .... na hlavu!", ale i toho jsme schopni!