O lidech svědčí jejich činy!

Mnozí lidé nemají v současné době zájem mít nějaké mantinely svých činů a je jim jedno, jak hluboko klesnou. Tito, byť jen příležitostní primitivové, vytvářejí současný obraz naší společnosti, který jsme si nikdy nepřáli. Radost a uspokojení může mít z toho pouze obecní blázen. Všichni ostatní, s troškou rozvahy, vidí vytvořené podmínky pro stupňování úpadku, které jim někdo přípravil. Chceme sdílet optimismus těch, kteří vzhlížejí k jednotlivci, který nás vyvede na tu správnou cestu. Avšak on sám z největší pravděpodobností nezmůže bez nás všech - nic. Ačkoliv si z duše přeji pokrok k lepšímu žití, atmosféru marnosti současné společnosti vystihuje následující sonet:  

      „Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid.

Jen nevidět, jak žebrá poctivec.

      Jak dme se pýchou pouhý parazit.

Jak pokřiví se každá dobrá věc.

      Jak blbost zpupně chytrým poroučí.

Jak prostá pravda je všem jenom pro smích.

      Jak Zlo se Dobru chechtá do očí ………...“.

                                                           Shakespearův sonet

Změny, které potřebujeme, nesnesou odkladu. Jakoby někdo již dávno předstihnul naší dobu a vyslovil za nás potřebná slova:

„Dlouhé se nám zdá každé čekání na to, čeho se naléhavě dožadujeme.“

„Tam vládne lid, kde platí jeho zákony.“

      Tyto citáty jsou z myšlenek latinského spisovatele z 1.stol.př.n.l. jménem Publilius Syrus. Jsou  důkazem o tom, jaké problémy tehdy lidé řešili. Po dlouhá staletí naší předkové se dostávali jen pomalu k lepšímu žití, a když již se zdálo, že není síly, která by zvrátila vývoj zpět k primitivní nadvládě jedněch nad druhými, máme tu znovu primitivy – strůjce Zla, o kterých jsme si mnozí mysleli, že můžou vzniknout jen ve své době a dnes, při vyšší úrovni vědění a kultury, že takoví lidé skončí v psychiatrické léčebně dříve, než začnou něco realizovat.

Všichni vnímavější spoluobčané vidí, že v současnosti - opak je pravdou!

      Naše znepokojení je umocněno také množstvím těch, kteří tyto strůjce Zla podporují. Vypadá to, jakoby se nám do dnešní doby, do Česka, začali znovu rodit zloduši z minulých dob!

      Přesto, že v současnosti jsou mezinárodní úmluvy o zajištění lidských podmínek dokonce i pro zajatce, u nás ve směru proti vlastním občanům, začali aktéři Zla prosazovat zákony a způsoby, které jsou zdrojem neštěstí takového množství lidí, že je to neuvěřitelné a - rozum to přestává brát.

      Stát se stal výrobcem dlužníků, enormního nárůstu dlužných částek řadových občanů, na jedné straně a na druhé straně tvůrcem enormních zisků soukromníků, kteří se zapojili do řetězce vymahačů, lichvářů a třebas i těch, kteří v tom vidí zlegalizováni výpalného, které poznáváme např. ve filmech, jenž jsou nám předkládány. Rovněž blafování se stálo pro mnohé hlavním způsobem obživy.  Nemocní a důchodci jsou v drtivé většině vystavení propočtům pseudopočtářů, přestože všichni, jen trochu gramotní, na první pohled vidí, že je nemožné z většiny důchodů, běžné životní náklady utáhnout.

       Bez jasné vize obrazu naší budoucnosti jsou nám předkládány zákony, které nutí občany k nemožnému. Uspokojení v parlamentu se dostává především zájmovým skupinám, ziskuchtivých pseudopodnikatelů , především pomoci zákonů, jenž umožňují další doslovnou buzeraci občanů, kteří nechtějí klesnout tak jako oni, k projevu primitivních vlastností a tím i morálky (např. krádežím). Díky tomu a absenci mnohých norem, vč. neúplatné kontrolní činnosti apod., dnes nám umírají lidé např. bez přístřeší-umrznutím (ani k zajatcům, bojujícím proti nám, by se takto rozhodující činitelé nechovali),dále pak z vadných potravin např. metylalkoholu, z diletantské neodborné práce v nejrůznějších činnostech a nic se neděje k nápravě, nikdo za nic není odpovědný.

      Další forma nezájmu a přehlížení všech občanů je, že u nás, veřejnosti není znám obraz, který by byl vizi všech spoluobčanů, nebo alespoň většiny. Nikdo neví a možná někteří mají strach vědět, k čemu vlastně kráčíme. Vzhledem k tomu, není ani možné, označovat zákony za systémové nebo nesystémové, což občas slýcháváme.

      Zatím se nikdo nenašel, aby alespoň, jen vytyčil směr, kde by chtěl, aby ho ostatní následovali. Všude, kam se člověk podívá jenom fráze a zase fráze. Naproti tomu je nám ukazováno politiky veřejně, jakou neomezenou moc a neodvolatelnost mají, a jakou fraškou je hlasování v parlamentě - při nadpoloviční většině koaličních stranických kolegů s dobrovolně povinným rozhodováním. (Sebeabsurdnější zákon je předem schválen, pokud vůdci koalice kývnou, že ano!)

Strůjce Zla, prostě, vůbec lid této země nezajímá!

      Přesto, že obraz naší budoucnosti není znám, současný se vytváří politickými a hospodářskými aktéry tak, že odráží k nám zpět vnímáním názorů ze světa, a tvrdé nelidské reality, jak ji vidíme všichni, kteří u nás musíme žít.

      Občané si pamatují a budou pamatovat mnoho události. Například, jak mnozí nabyli svůj majetek, jak bezohledně se chovali k vlastním lidem a protichůdně vycházeli všemožně vstříc k zahraničním investorům a zájemcům o náš majetek nebo levnou pracovní sílu. A v neposlední řadě, jak hospodaří s dnešními veřejnými finančními prostředky.

      Jakoby záměrně, byla během dvaceti let naše společnost uměle strukturována. Dnes vidíme, jak absurdní je srovnání společenských struktur s přirozeným vývojem, stavějící kupříkladu na podnikatelích typu p. Batě a umožněním tvůrčí práce všem občanům, včetně transparentního přístupu ke všemu, co je podstatou pravdivosti toho, co je nám předkládáno, abychom tomu uvěřili.

Nejsme tak zaostalí, abychom uvěřili všemu, co je nám naservírováno. Např. o srovnávání cen spotřebního zboží u nás s vyspělejšími krajinámi, bez uvedení příjmů lidí daného státu, bylo napsáno již mnoho kritiky.

Stejně nesrovnatelné je srovnávání v zadluženosti s ostatními zeměmi proto, že záruka vyrovnání dluhů je zcela jistě a pouze v řadových občanech celé společnosti, kteří jsou schopni vytvářet potřebnou a prodejnou, kvalitní produkci, a kterým všude na světě JEJICH stát vytváří k tomu všechny potřebné podmínky a zázemí.

Pokud se tak neděje u nás a naopak, naším občanům je všemožně znemožňováno žití, máme právo se ptát: „Proč?“

Naše otázky směřují také k nepochopitelnému dění, kdy občané jsou trestáni za to, že se ocitli v krizi, kterou nezpůsobili, nebo za chyby způsobené politiky.

Velmi zarážející je, když voleným zástupcům nezáleží na občanech, na jejich mínění, nebo na podpoře budování naší vlasti. A už vůbec ne, aby své voliče přesvědčili, že byli zvolení správně!

Na začátku jsem začal citátem z myšlenek Publiliuse Syruse a jeho citátem ukončím:

Všichni se s klidnou myslí podřizují tam, kde je vláda v dobrých rukou!

Snad jen dovětek:

V naší společnosti se nedá žít! Až tak jsme to dopracovali!

Ptám se: "Co se musí stát, abychom se pohnuli k lepšímu?"