K pokroku, jen po kroku

„Pokroku dosáhneme tehdy a jen tehdy, pokud jsme ochotni poučit se ze svých chyb, uvědomit si své omyly a kriticky je využít namísto toho, abychom na nich dál dogmaticky lpěli.“(Karl Raimund Popper – filosof rakouského původu)

Nejsme tady proto, abychom se žrali, ale ... !

      Starý režim od padesátých let způsobil pomýlení lidí, především v oblasti bytí a nebytí člověka samotného. Politici se začali vysmívat těm, kteří chápali naše žití, jako přípravu něčeho významnějšího, co je před námi, a co zatím neumíme pojmenovat. Komunistické přesvědčení o materialistické podstatě světa šlo tak daleko, že potírali především ty občany, kteří by jakýmkoliv způsobem mohli ovlivňovat lidí a odvádět je od marxisticko-leninské ideologie, která se stála komunistickou vírou, stavějící se do protiváhy těm, kteří u nás vyznávali Pana Boha a hlásili se k nějakému náboženství nebo jen často pochybovali o nezvrácenosti vědeckého světonázoru .

      Tak byly pošlapány velkolepé občanské myšlenky - sblížení cílů, pro lepší žití nás všech a čím dál tím zřetelněji lidé poznávali, jasný trend komunistických představitelů, získávání větší a větší moci a jejího upevňování. Jakékoliv i sebemenší protichůdné názory nebo odklon od ideologie bylo nazýváno, div ne, vlastizradou.

      Dopady na jednotlivce, byly především v uplatnění jeho samotného a jeho rodiny.

      Nutno však říci, že nikdy neměli občané takovou nouzi, aby museli žít pod mostem, aby je politické vedení státu nechalo umírat v nepříznivém počasí, aby byli odsouzení z důvodů zásadních chyb těch, kteří se dostali k moci, a to jen na základě fikcí a domněnek.

Dále pak je neuvěřitelné, aby metody těch, kteří byli za starého režimu jen v cvičených, poměrně malých speciálních státních skupinách, prorostly tak masivně mezi nás občany a stály se uspokojením tužeb pro tolik lidí, kteří se nerozpakují vystupovat jako hyeny, a to za, nikoliv tiché, ale za otevřené, přímé podpory státu a mnohdy i medií.  

     Chyby v rozhodování současných politiků v průběhu třiadvaceti let způsobily chudobu a strádání takové masy lidí u nás, že se divíme s jakým klidem jsou schopni vzít na sebe úděl - trpět a umírat. Namísto pomoci ze strany vlád, se strádajícím dostalo ještě většího zhoršení životních podmínek a jejich vystavení k běsnění těch, kteří takové způsoby chování mají nepochybně zakodovány ve svém charakteru, jako základ. (A kteří by ve starém režimu, včetně autorů takových systémů, byli zcela jistě patřičně potrestání!)  

Touha po moci zkažených lidí zůstala, jen z červených komunistů se stáli komunisté oranžoví, modří a bezbarevní!

      Podstatou toho, že od padesátých let do dnešních dnů se u nás stupňovaly projevy bezcitnosti, je větší a větší pokrytectví naších občanů, kteří veřejně vystupují tak, aby náhodou nebyli v rozporu s většinovým přesvědčením u nás. Většina z nich však v protikladu k tomuto jednání, doma, v posteli před spaním, prosí Pana Boha za odpuštění, a v případě bolestí, volají jej o pomoc.

      Další příčinou našeho neštěstí je, že veřejné mínění ovlivňovali a ovlivňují tkzv. odborníci, kteří se nechtějí vzdát svých naučených přesvědčení, i když jejich hypotetické podstaty již vědci opustili.

A tak u nás zvítězila filosofie, která je „vodou na mlýn“ všem zvráceným lidem :  Člověk na posledním místě! Nejdůležitější jsou peníze a majetek!

Behavioristické posuzování člověka u nás je toho nezvratným důkazem! Přesto, že mnoho významných světových psychologů se z toho směje, u nás stále má svoji vážnost! Nejhorší však jsou důsledky, které musíme všichni snášet.

Jakoby objekt, zvaný „člověk“, byl na stejné úrovni jako věci okolo nás. Některé zdůvodňování chování tímto způsobem jsou až pro lidské uší rvoucí a nás urážející (- nikoliv však u nás, kdy našinec dokáže přece vždy potlačit své emoce).

Na první pohled to vypadá jako, že

 Čech, bez strachu, ohrožení a ostychu, dokáže páchat nepravostí vůči ostatním, ale

- ochraňujte všechny, kteří by si to dovolili k němu samému.

Pokrytectví, lež, pomluvy, mnohdy udávačství a škodolibost, chápou jako chytrou diplomacii úspěšného člověka. Tak se dnes běžně střetáváme s tím, že mnoho politiků páchajících lidem tolik příkoří svými rozhodnutími, úplně klidně před kamerami spíná ruce v kostele, a nebo prohlásí, že je věřící.

Jeden náhodný kolemjdoucí okolo veřejné televize, která takový přenos vysílala, prohlásil: „Aby se mu huba nezkřivila!“

      Skutečnosti zůstává, že takoví politici nás dokáží vytočit, zvláště, když po systematických, protiobčanských a dlouhotrvajících postojích, dokážou na veřejnosti vystoupit, jakoby se nic nestalo, sypat si popel na hlavu a slibovat, že od dnešního dne již vědí, jaká je ta správná cesta, po které již dávno měli jít!

A jejich posluchači jím tleskají!

Je mnoho těch, kterým zhasnutí státních světel umožnilo ukázat své skryté schopnosti s negativním dopadem na zbytek národa. Za třiadvacet let jsme pochopili, že několik lidí z Prognostického ústavu, starého režimu, především profituje z naší hlouposti.

Dokonce i omluvy ve stylu: „Mějte strpení, my se teprve učíme!“ jsme jim bez problémů zbaštili.

      Mnohabilionové jmění naší společnosti (která byla tehdy jediná) s patnácti miliony obyvatel (členy společnosti), byla rozebrána několika málo jedinci, kteří nejsou ochotni, ani skrývat své chamtivé, nenávistné a bezcitné charakterové vady, a vymezují se od ostatních, že „Oni stáli v pravý čas, na pravém místě!“

Cítíte to také, jako výsměch? (Je to otázka pro ty, kteří si pamatují starý režim, a dovedou kriticky hodnotit dobré a zlé!)

Staří lidé říkali: „Nic neroste do Nebe!“ nebo „Všechno má svůj konec!“ a také pro ty, kteří se smějí, že jim vychází, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou (Musíme však dodat platnost této věty: "Jen dočasně!") dodávají: „Lež má krátké nohy!“ a „Pravda vždy vyjde jednou najevo!“

Lidé, kteří měli a mají schopnost předvídat, byli vždy, zejména pro chamtivce, nepochopitelní!

Vzpomínáte si na proroctví, týkající se budoucnosti po r.2000, např. Sybily ?

 „Nejhůř bude na světě … , a o vládě, kterou národ pocítí neúnosným zvyšováním daní?“

Nevěřili jsme, co?

(Zvyšování daní a poplatků je neschopnost politiků, nebo také, z hlediska dřívějšího působení, nemožnost, vytváření příjmů jinak! Zejména tvůrčími občany, kteří něco dovedou!)

      Tak jako Einstein nám ukázal, že tma nemůže být předmětem samostatného výzkumu, protože je vlastně jen nedostatkem světla. Nebo, stejně tak chlad, který je součásti zkoumání nedostatku tepla.

Věříme, že Zlo není samostatnou veličinou, ale jen nedostatkem Dobra! A v našem přesvědčení Dobro představuje Bůh! Jeho vyšší inteligence, která způsobila, že tady jsme s posláním, které naplňujeme i podvědomě, ve směru předurčeného dokonalejšího vývoje. To znamená, že Dobra, které představuje prospěšnost nás všech, je v každém v nás jen tolik, kolik chceme, aby v nás bylo.

Uvědomění si zlého jednání, by v nás mělo vyvolávat přinejmenším výčitky svědomí, spojené s potřebou nápravy.

Zkažený člověk má však potřeby, uskutečňovat věci Zla, které všem v samém důsledku škodí. Pokud to sám nedokáže rozpoznat, musí ho ostatní upozornit a měl by se zřejmě poradit s blízkými, kterým důvěřuje. Náprava je však jen v rukou jeho samotného, zkrátka musí chtít!

Rozměr Dobra v Člověku ukazuje, kolik je v něm zloby!

Je na nás, abychom dokázali rozpoznat Dobro a zdroje Zla odstranili, utlumili nebo přivedli na tu správnou cestu!

K tomu potřebujeme posílit lidí tvůrčí, se snahou pomoci ostatním, a kteří svoji inteligenci budou směřovat, nikoliv k bezduchému soutěžení, ale k doplnění ostatních ve společnosti -  svými činy.  

Nakonec také, chytrosti dobrého manažera, není mít podřízené, manipulovat s nimi, učit je a řídit často do nejmenších detailů, ale umění, rozpoznat schopné, ambiciózní lidí, a dokázat je získat pro své záměry k cílům, které bezúskočně sleduje a všichni ve firmě nebo společnosti si toho jsou vědomí.

Že to mnohdy nejde, je chybou jeho samotného, což se jen těžce přiznává! A tak si často musíme vyslechnout to, čemu se odborně za starého režimu říkalo – objektivizace! Vzpomínáte?

A vše se opakuje, čas se natahuje, život se vytrácí …, a nám zbývá jen dodat: „Jsme to, ale všichni hlupáci!“

Přeji všem spoluobčanům hodně úspěchu při rozpoznávání a prosazování Dobra!

 

Behaviorismus (behavior,ang.chování) je přístup v psychologii založený na tvrzení, že chování lze vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Jde o druh materialismu, popírající nezávislý význam mysli. Snaží se zkoumat proces adaptace člověka na prostředí a oproti funkcionalismu behaviorismus studuje objektivně – používá laboratorní výzkum chování tzn. měří všechno. Viz Wikipedie

 

Autor: Milan Slatinský | neděle 4.11.2012 9:26 | karma článku: 8,71 | přečteno: 568x