Většina lidí u nás ví, jaká je reakce lidí na soustavné znemožňování žití! Nepochopitelně pak působí aktéři zla, kteří se tváří, že když lidem seberou poslední možnosti k uspokojení základních potřeb, nevědí, jak budou reagovat!
Dnes, v čas voleb, prohlásil jeden významný vládní politik v TV na otázku, jak dopadnou volby:
„Tyto volby jsou o emocích a emoce, jak víme, nejdou měřit! A tak si musíme počkat na výsledky hlasování!“
Myslím, že tady je základ, činů, které se stály naším neštěstím.
Ačkoliv je neuvěřitelné, že vysokoškolsky vzdělaný člověk může něco takového vyslovit, bohužel, je to realita.
Ještě donedávna jsem byl přesvědčen, že není u nás člověka, který by nevěděl, že může svým jednáním nejen někoho naštvat, ale, že intenzita odezvy bude vždy přímo úměrná podráždění, které způsobí.
Je vidět, že jsem se mýlil. Někteří lidé potřebují asi samí větší podmíněný podnět, aby v jejich nepodmíněném obranném reflexu způsobil náležitou odezvu. Pokud jím tyto věci nevysvětlíme a oni nemají potřebnou zkušenost, nikdy neuvěří!
Asi nejlepším příkladem jsou zvířata, např. lev, kterého máme ve státním znaku. Každé malé dítě ví, že jej nemůžeme dráždit. Zvláště, když má žrádlo, pečuje o svoji rodinu nebo odpočívá. Každý takový vetřelec – narušitel je vždy po zásluze potrestán.
Pokud jde o člověka, je to stejné, s tím rozdílem, že někdy si dokáže člověk vytvořit zábrany přímé reakce a tak se nejrůznější podráždění, ublížení a poškození kumulují a čekají na okamžik činů – reakce. Že tento okamžik přijde, a že je to jen otázka času, ví každý jen trochu inteligentní jedinec!
Proto, přestože nejsme jasnovidci, dokážeme mnohé události předvídat! Také naší předkové to věděli a zanechali nám nejrůznější popisy událostí, které nám připomínají historikové, a také nejrůznější moudra v podobě přísloví.
Někteří lidé však právě podle jiného přísloví: „Podle sebe soudím tebe a ostatní!“ nechtějí ani slyšet o síle odpovědí na opakované způsobování škod a znemožňování žití. Nevěří, protože … !
Možná, že by jim prospělo jít na nějaký čas ošetřovat zvířata. Jsem přesvědčen, že každý ošetřovatel získá návyky, jak se správně chovat a především předvídat emoce a události, jako reakce!
Stejné je to u lidí! Emoce jsou měřitelné a přesto, že nemáme pro ně měrné jednotky, víme přesně v jaké míře se dostaví!
Nemusíme umět míru vyčíslit a přesto v našem jazyce jednotlivé stupně této míry dokážeme popsat.
Pokud se politik bude snažit zjistit, jaká bude reakce např. občanů, najde odpověď – bude přiměřená tomu, jak se onen politik k nim choval a chová.
A na uklidňování typu: „…stálo se, ale oni stejně nic nepoznají!“
nebo „…a když, oni nejsou žádné reakce schopni!“, raději bych nespoléhal!!!
Ne nadarmo u nás platí:
„Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá!“
Nebo
„Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne!“
Zarážející je, že se ke zkaženým hlásí do čela nové tváře, jakoby chtěly být co nejblíže u toho, až občané budou v akci reagovat na způsobené nepravosti a příkoří!
Věřte, že i zvířata si pamatují, kdo jim ubližoval, a kdo je měl rád!
