Vánoční klasika S čerty nejsou žerty

Ani letos nebude na vánoční televizní obrazovce chybět klasická a stále populárnější česká pohádka S čerty nejsou žerty (1984) a proto vezměte zavděk krátkým ohlédnutím.

,,Ať už peklo bylo nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře.“ Po výtvarně skvěle zinscenovaném úvodu, kde nechybí působivá bitva a řada promyšlených obrazů barokní ikonografie se ocitáme ve mlýně, kde stárnoucí ovdovělý mlynář podlehne svodům neuvěřitelné mrchy Doroty (Jaroslava Kretschmerová), která plánuje s rafinovaně podlým správcem (Viktor Preiss) mlynáře utahat natolik, aby byl jeho pobyt na světě pokud možno, co nejkratší.

Vypravěč to okomentuje všeříkajícími slovy:„Chceš-li učiniti ze starého muže blázna, dej mu mladou ženu...”Jediný kdo to vidí je jeho hodný syn Petr (Vladimír Dlouhý), který však už tragédii nedovede zabránit. Když se oba padouši rozhodnou odstranit i Petra, alespoň pobytem ve vězení, netuší, že k jeho dobře míněné odplatě mu pomůže samo peklo. Jenže k dobrému konci ho čekají ještě mnohá úskalí, ale i radosti, z nichž ta nejvýraznější je pochopitelně láska.

Režisér Hynek Bočan je širokou veřejností zbytečně přehlížený režisér a přitom právě jeho tvorba v 60. letech neunikla pozornosti art kinům v USA a naleznete ho v řadě zahraničních publikací. Bočan je autor fantastického filmu Čest a sláva s Rudolfem Hrušínským, který se odehrává na tvrzi v posledním roce třicetileté války a který si i přes úspěch na MFF v Benátkách vysloužil uložení do trezoru (respektive právě proto), dále Soukromé vichřice, kdy skvěle převedl na plátno Vladimíra Párala nebo zajímavého dramatu Pasťák, který Bočan roztočil v roce 1968 a mohl ho dokončit až v roce 1989. Připočtete-li k tomu seriál podle Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu, tak už asi tušíte.

Normalizační léta přinesla Bočanovi kruté vystřízlivění a bohužel se můžeme jen domnívat, jak by jeho filmy mohly vypadat, kdyby je natočil ten tvůrce, co točil v 60. letech a ne ten, který musel poslat do dolů Partu hic, kde na objednávku tehdejších ministrů zemědělství a těžkého průmyslu propagoval pití mléka a horníky. V tomto ohledu je pohádka S čerty nejsou žerty ukázkou toho, že Bočan si mohl v žánru pohádky natočit konečně, co chtěl. I když pochopitelně ne úplně.

Jednu z hlavních rolí hrál Josef Kemr, který byl v té době na seznamu zakázaných herců, stejně jako Luděk Munzar. Pro vysvětlení termínu zakázaný herec. To je takový herec, který měl za normalizace omezené pole působnosti v televizi, rozhlase a ve filmu a v případě, že režisér chtěl takového herce obsadit, mohl využít pouze jednoho do vznikajícího projektu. Na seznamu tehdy byl např. ještě Rudolf Hrušínský nebo Blanka Bohdanová. V tom jsou S čerty nejsou žerty zajímavé, protože můžeme slyšet Luďka Munzara alespoň jako vypravěče příběhu.

Prvním všeobecně rozšířeným omylem je, že pohádku napsal Zdeněk Svěrák, ale není tomu tak. Předlohu Boženy Němcové přepsal do podoby filmového scénáře Jiří Just a právě režisér Hynek Bočan. Zdeněk Svěrák je autor písňových textů. Pohádka S čerty nejsou žerty totiž obsahuje to ,,nadčasové“, co se vždy Bočan snažil dostat do svých filmů – vytvořit paralelu děje filmu k současné realitě, skvěle vést herce a hlavně zůstat srozumitelný cílovému publiku. Scénář vychází z klasické pohádky Boženy Němcové a je krásnou ukázkou toho, že když herci vidí kolem sebe kreativní atmosféru začnou sami tvořit.

To vidím jako jeden z hlavních důvodů proč je tato pohádka tak úspěšná. Herci skvěle pronáší své repliky, z nichž řada se dostala do běžné konverzace. Já osobně jsem měl vždy nejraději kreaci Lucifera Karla Heřmánka - Drápal: „Na myšlení jsme tady my.” Lucifer: „No ty rozhodně ne, Drápale!” nebo „Jsi drzý čert.”, ale s přibývajícími lety čím dál tím více oceňuji knížete Josefa Kemra, neuvěřitelného kaprála Petra Nárožného - ,,Máchale, spadlo ti to. Seber to!“ nebo ,, Je to rebel! Při zatýkání tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho dokonce zesměšnil.”, slizkého správce ve skvělém podání Viktora Preisse, neuvěřitelnou mrchu Jaroslavu Kretschmerovou, zápornou a krásnou Angelinu Danu Bartůňkovou a pochopitelně ústřední duo čerta Janka Ondřeje Vetchého a jediného skutečně kladného hrdinu z pohádky Petra v nezapomenutelném podání Vladimíra Dlouhého. Pidiroličku a potvrzení, že není malých rolí však dokazuje Václav Vydra, který během pár sekund v plesové scéně potvrzuje svůj ohromný komediální talent - ,,Vyndejte mi tu věc z boty! Tatínek vám vyhlásí válku!".

Film natáčel kameraman Jaromír Šofr, který spolupracuje převážně s Jiřím Menzelem a o skvělou hudbu se postaral Jaroslav Uhlíř, jenž poté přizval k otextování písňových textů již zmíněného Zdeňka Svěráka. K tomu aby snímek působil věrohodně byla angažována také skupina historického šermu Regius, kde Vladimír Dlouhý s Ondřejem Vetchým nacvičovali proti zkušeným šermířům choreografie akčních scén.

Jelikož S čerty nejsou žerty jsou tuzemským filmem podívejme se pod drobnohledem, kde se natáčel a kam si můžete v případě hezkého počasí udělat výlet. Zámek z pohádky S čerty nejsou žerty jsou Průhonice, které naleznete jen pár kilometrů od Prahy, Máchalův mlýn se nachází nedaleko obce Střehom blízko Sobotky, pohádkové peklo se natáčelo v unikátních, uměle vyhloubených jeskyních zvaných příznačně Pekelné doly (setkáte se i s názvem Pusté kostely). Schody do pekla jsou na skalním hradě Sloup u obce Sloup v Čechách. Vstup do pekla se točil u zříceniny Rotštejn v Klokočských skalách. Princezna Adélka zpívala Petrovi u okna žaláře na hradu Kost.

S čerty nejsou žerty jsou mojí nejoblíbenější českou pohádkou a i když jsem jí viděl mnohokrát, nikdy nevynechám možnost se na ní znova podívat.

Give the Devils His Due, alternativní název: Čertův švagr, ČSSR 1984, režie: Hynek Bočan, scénář: Jiří Just a Hynek Bočan podle pohádky Boženy Němcové, kamera: Jaromír Šofr, střih: Dalibor Lipský, hudba: Jaroslav Uhlíř, hrají: Vladimír Dlouhý, Ondřej Vetchý, Josef Kemr, Viktor Preiss, Jaroslava Kretschmerová, Karel Heřmánek, Jana Dítětová, Dana Bartůňková, Monika Pelcová, Václav Vydra a komentář namluvil Luděk Munzar

95 minut, 35 mm, barevný, formát 1,33:1